Všechno dobré všem!

Moji milí,
 
hodí se napsat roční předpověď nebo tak něco. Ale já asi zůstanu spíš u těch psychologických vhledů, do politických a celospolečenských vizí se pouštět nebudu. Navíc, dnes je den s Lunou ve Vodnáři a jakkoliv se silná trojka v Kozorohu snaží vzbudit dojem, že bych měla, moje Vodnářská duše už naskočila na svobodnou vlnu a dobře ví, že člověk má dělat, co ho baví, co ho naplňuje, v čem vidí smysl, co si sám naplánuje a zač pak nese plnou zodpovědnost. A taky, že bát se je nesmysl, vždycky je lepší věci zkusit a poznat. Protože nic není nemožného, absolutně nic, pokud si to v hlavě sami nezablokujeme.

Krom jiného, i tohle je poselství pro rok 2017. Oděno do mnoha slov v podstatě vyjadřuje několik rad, které jsem v dětství dostala od svého táty. Říkával: "Klárko, nikdy si nenech od nikoho řídit život, rozhoduješ o něm jenom ty." A taky: "Rád bych ti řekl, že to nedopadne dobře, ale zkušenost je nepředatelná, tak běž a rozbij si hubu sama, a kdo ví, třeba ti to vyjde!" A ještě: "Když něco děláš, tak to dělej pořádně, nebo se na to ... vykašli!" Tu expresivitu ve vyjadřováním mám po něm.
 
Tak. Dívám se v horoskopu pro rok 2016 na konstelace velkých planet, které tvoří kostru děje. Máme tu Pluto v kvadrátu k Uranu, poslední záchvěv a dozvuk dramatických, radikálních revolučně-transformačních změn běžících ve společnosti i v našem životě od roku 2011. Máme tu kvadrát Saturnu k Neptunu, poněkud zmatečnou konstelaci rozpouštějící jistoty a struktury, bez toho, že by byly nahrazeny novými opěrnými body. Máme tu Jupiter na severním lunárním uzlu, který mohutným paprskem světla, naděje a víry v opravdové hodnoty osvětluje naši příští cestu životem. Máme tu Neptun na jižním lunárním uzlu, téma smíření, milosrdenství a ne zcela snadného opouštění naší přežité a ukončené minulosti. Máme tu Pluto v harmonických vazbách k ose lunárních uzlů a konečně jdoucí kupředu, konstelaci mohutných spodních proudů, jež milimetr po milimetru obracejí náš život směrem, kterým se má ubírat, ať už si toho jsme či nejsme vědomi.
 
Nebyl to špatný rok. Byl silný. Poněkud nátlakový. Plný změn ode dna naší existence. Těch opravdu zásadních změn, kterým říkáme transformace. A jak tuhle mimoděk prohodil Jaroslav Dušek v rozhovoru s Danielou Drtinovou, první fází transformace je rozklad.
 
Dobře. Pak tedy druhou fází transformace je nový zrod. Logicky, ne? A ten nás skutečně v roce 2017 čeká. Protože pro teď končíme s destrukcemi a rozrýváním země, i když samozřejmě jednotlivcům pod přímým vlivem těžkotonážních planet to úplně slíbit nemůžu. Namísto toho se ústředními tématy stávají konstruktivní inovativní a růstová změna (Saturn, Uran, Jupiter), tlak na úspěch v dosahování smysluplných osobních cílů (Pluto, Jupiter) a konečně slibovaná konfrontace mezi Saturnem a Chironem, k níž jsme se zatím nedostali a která nás přinutí podívat se zblízka na to, čeho se to vlastně tak strašně bojíme, že si sami házíme klacky pod nohy, abychom nedej Bože toho úspěchu skutečně nedosáhli … ale jak jistě tušíte, v pohádkách a hlubinných archetypech, stejně tak jako v životě, nakonec vždycky dobro zvítězí nad zlem, a tak tomu bude i tady.
 
No a pokud vám snad připadá, že tohle je fikce, útěšná lež a ve skutečnosti dobro ostrouhá v koutě, možná to chce jediné: odstup. Odstup v čase od událostí, kterými zrovna procházíme, protože v akutní fázi se i změny k dobrému jeví jako totální psychóza. Odstup od vlastního chtění a vynucování si, aby bylo po mém, protože přesně tenhle mechanismus nám způsobuje nejvíc bolesti. Odstup od urputného lpění na požadavcích vlastního ega, které si myslí, že ví všechno nejlíp, a je vlastně záhadou, kde k tomu přesvědčení přišlo. Tak to zkusme a třeba to klapne!
 
Přeju všem pevné základy, vroucí srdce, čisté vědomí, svobodu v duši … a zbytek se o sebe postará sám. Šťastný nový rok 2017!