Čelem proti zdi

Fotografie Ram od Simon Wheatley licencována pod CC BY 2.0   

Astro update aneb co nového na nebi a co to znamená pro nás. Slunko dnešním dnem přechází z Ryb do Berana. O povaze Berana, o jarní rovnodennosti se bavit nebudeme, to už beztak známe nazpaměť. Nicméně, navzdory karanténě, pořád platí, že přechod jakékoliv planety, zejména pak Slunce, do prvního znamení zvěrokruhu je momentem obrození, probuzení, nakopnutí motorů a rozjezdu nového cyklu. Fakt, že jsme zrovna teď tak trochu v pasti, na situaci nic nemění. Život je tam, kde ho zrovna žijeme. Naše herní pole se smrsklo, ale hra běží a pravidla platí dál. Jsme doma a vyrážíme tak daleko, kam nám řetěz vládních nařízení dovolí, ale náš přístup je ryze věcí osobní volby.

A v tomto okamžiku nám rozdíl mezi Rybami a Beranem může přijít zatraceně vhod. Pasivní odevzdání provázené pocitem marnosti je ode dneška nahrazeno odhodláním, odvahou a až bojovnou chutí do života. Beran má několik specifických a velmi inspirativních vlastností. Věří v sebe, staví na sobě a od nikoho nečeká pomoc. Ví, že průser může přijít kdykoliv a dokonce mu může podrazit nohy, ale následná schopnost znovu se na ně postavit je čistě věcí osobního rozhodnutí. Navíc má z celého zvěrokruhu absolutně nejkratší reakční čas ve fázi regenerace, takže zatímco ostatní ještě naříkají, propadají trudomyslnosti a lítostivě sedí v bahně na zemi, Beran už vyskočil a znovu vyráží vpřed!
 
A tahle energie právě otevřela zásobník a je nám k dispozici pro příštích třicet dní! Ne dosti na tom, protože Slunce je v letošním ročníku první vlaštovkou, zatímco Merkur zvolna pluje Rybami a Luna si aktuálně ulítává kdesi ve Vodnáři. Je jasné, že jakmile se tihle dva dají do pohybu, doběhnou do Berana a přidají se ke Slunci, energie pohotovosti k akci bude gradovat. Ještě do úterka to Slunce potáhne samo. Rybí energie ho přibržďuje, zpomaluje a táhne zpátky. Merkur teď na chvíli necháme stranou, tomu to v Rybách ještě chvíli potrvá. Luna si přes víkend taky odpočine, v pondělí se pomalu vynoří a úterní novoluní bude tou skutečnou peckou, výstřelem ze startovní pistole – a pak už valíme naplno!
 
Vtipné na tom, že tohle novoluní má kromě klasické konjunkce Slunce a Luny pár dalších doprovodných aspektů. Odehrává se prakticky přesně v místě, kde se bok po boku už nějaký čas rozcvičuje a rozehřívá Lilith s Chironem. Ambiciózní dvojka, která spolu s Uranem nastartovala celou tuhle nevídanou hurá akci, kterou denně sledujeme v přímém přenosu. Jsou nadupaní, jsou připravení, jsou vibrující a úterní novoluní jim dává zelenou. Citovat sebe sama může vypadat jako vrchol samolibosti, ale jde mi čistě o to, že už jsem to napsala a líp to nevymyslím, takže:
 
„Míra naší frustrace, bolesti, křivdy, potlačení, ponížení a pohrdání dosáhla svého limitu. Naše schopnost držet jazyk za zuby je na hraně prolomení. Strašně se nám chce řvát a vykřičet do světa, co nás žere. A víte co? Uděláme to! Přestože nás Chiron nabádá, abychom to nedělali. Ne snad z nějaké ohleduplnosti. Na základě svých zkušeností Chiron ví, že každá akce tohoto typu vyvolá protiakci. Že si nabíháme hubou proti zdi. Že když vystřelíme, palba bude opětována. Že tlaková vlna po výbuchu granátu, který hodíme do pléna, smete i nás. Jenže Lilith už je to jedno. Už nemůže. Už ji nic nezastaví. Lilith toho má po krk! A že ji to bude bolet? Nezájem! Anebo ji to rovnou zabije? WTF, tak ať!“
 
A může to znamenat cokoliv. V individuální rovině třeba proměnu našeho osobního postoje k nemoci, kdy místo propadu do strachem motivované spirály paniky připustíme myšlenku, že tím zkrátka projdeme, vybudujeme si imunitu a žijeme dál, nazdar! V celospolečenské lince možná výbuch kolektivní frustrace z krizového managementu v režii Pata a Mata vylepšený dávkou totální nekompetence, technologické zaostalosti, věčných vytáček a vše prosakujících lží (čest výjimkám!). A tisíc možností mezi tím … A jen pro jistotu, tohle není téma vzdoru proti nutným opatřením a limitujícím pravidlům reprezentovaným Saturnem, toho se popsaná startovací fáze netýká – Saturn stojí bokem a v klidu čeká na chvíli svého přestupu z Kozoroha do Vodnáře. Tik, tak, tik, tak … ještě dva dny. Až dojde v Beranu k explozi, Saturn už nebude tím, kdo zuby nehty trvá na dodržování starých pořádků.