Čas dospět

Tak asi už. Tuhle spodní vrstvu pod všemi úplňky, Venušanskými změnami a tralala tu mám rozepsanou už několik dní. Ona to taky není chvilková záležitost, bavíme se o procesu, který už pár týdnů běží, v těchto dnech kulminuje a bude doznívat řekněme ještě měsíc. Pomalu se pohybující Saturn a pomalu se pohybující Chiron se potřetí a naposledy setkávají v přesném kvadrátu.

Možná si vybavíte pravidlo „třikrát a dost“ anebo „do třetice všeho dobrého i zlého“. A tohle je přesně ten případ. Díky retrograditě jedné či druhé planety střídavě se kvadratura mezi oběma účastníky přesně sepnula už dvakrát. Na obecné rovině platí, že první setkání má charakter upozorňující. Ukáže na problém, který je potřeba řešit. Pro jistotu nám ho označí barevným fixem, abychom se nemohli tvářit, že jsme jako nevěděli přesně a kdesi cosi. Druhé setkání je nástupem výkonné čety, která začne vrtat, sekat do zdí a dobývat se do zapouzdřeného prostoru, v němž je potřeba provést úpravy, a skutečně realizuje operaci. Poslední, třetí setkání, celý proces uzavírá, finalizuje, rehabilituje a vyjasňuje pravidla další existence.

K prvnímu setkání Saturnu s Chironem došlo v této uvažované sekvenci na konci prosince 2016 (plus mínus týden, dva). Druhé setkání pak následovalo v dubnu 2017, opět s jistou časovou vůlí. A poslední přesný aspekt se uzavírá teď, v průběhu listopadu 2017.

O co mezi Chironem a Saturnem jde?

Chiron se vztahuje k naší dlouholeté, neléčené, odsunuté bolesti, která se s železnou pravidelností ozývá a vrací do života. Trauma, které si neseme z dětství, z mládí, možná z dob ještě dávnějších, opakuje se v různých kulisách a situacích, trápí nás a sužuje, ale neumíme s ním nic udělat. Nebo nechceme? Je to jedno, prostě je pro nás jednodušší a snesitelnější vrátit se ke svému oblíbenému a tisíckrát omletému příběhu o tom, jak se to stalo a kdo za to může, a že tohle prostě nemá řešení ...

A tak máme tendenci přehrávat svůj problém na druhé, stavět se do role oběti, protože co bylo, bylo, teď už s tím nemůžu nic dělat, bolí to, ale já za to nemůžu, není to moje vina! Jakmile někdo poukáže na jizvu, kterou si neseme na duši, spustíme kolovrátek o tom, že kdysi dávno mi ten a ten udělal to a to: otec se na mě křivě podíval, matka mi šlápla na kuří oko, doma mě neměli rádi, brácha mě šikanoval, ve škole mě učitelka nesnášela, v pionýru se mi děti posmívali, komunisti nám nedovolili cestovat, tralala ...

Asi už je načase s tím něco udělat! Jako doopravdy ...

Saturn po nás chce jediné: dospěj! Uvědom si, že svádět všechno na viníky z doby před mnoha lety je pohodlný, falešně mučednický, zbabělý a nikam nevedoucí postoj. Něco tě bolí? OK, převezmi zodpovědnost, postav se situaci tady a teď. Ty věčné výmluvy, fňukání, ukazování prstem, osočování už nikoho nezajímají. Zbav se své ublíženecké zátěže, odsekni minulost a pohřbi ji jednou pro vždy. Zvaž situaci, rozmysli si možnosti, naplánuj alternativy, vyhodnoť rizika a začni svůj problém konstruktivně řešit. Teď! A pokud nechceš, už mě s tím neotravuj!

Chiron nás nabádá k témuž, jeho přístup však není tak tvrdý. Vybízí nás k převzetí osobní zodpovědnosti v duchu vlastních životních hodnot. Není nutné se neustále snažit osekat si ruce, nohy, všechny okončetiny jen proto, abychom se vešli do krabičky definované autoritami, společenským řádem nebo zákonem. Není nutné se mrzačit ve strachu z toho, že budeme potrestáni. Přijmout osobní odpovědnost za rozhodnutí, které jde proti systému, s nímž principiálně nemohu souhlasit, vyžaduje osobní zralost, plné vědomí sebe sama a odvahu nést důsledky. Jistě, je pohodlnější říct „Já jsem to udělat musel, protože jinak ... bububu!“, ale to už je otázka etiky a mravní síly.