Bod zlomu

Photo by jesse orrico on Unsplash     

Luna v Býku, Slunko ve Vodnáři v kvadrátu k ose uzlů. K ose rozpažené mezi Štírem a Býkem. Luna dotikává do přesné konjunkce se severním lunárním uzlem v Býku, zaklapne něco po čtvrté odpolední. Tou dobou bude nejspíš sečteno. Ale nerada bych se vztahovala pouze k volbám. Zároveň nechci vzbudit dojem, že až do čtvrté odpolední jsme cajk. Luna je katalyzátor: reflektorem nasvítí exponovanou scénu a nechá dopadnout poslední kapku. Napětí mezi Sluncem a oběma konci osy lunárních uzlů je však patrné už minimálně od včerejška a vyšponovaná struna může rupnout kdykoliv.

O co jde? Osa uzlů ukazuje naše aktuální směřování, záměr a vývoj duše. Ukazuje na nutnost opustit přežitá témata, vztahy, situace a životní uspořádání signované jižním lunárním uzlem ve prospěch uzlu severního. Nic nového, bavili jsme se o tom mnohokrát. Stojí za to si připomenout, kterým domem mého horoskopu právě oba uzly procházejí. Tranzitní jižní uzel označuje tu oblast, která v daném uspořádání přirozeně došla konce svého vývojového cyklu. Tranzitní severní uzel naopak definuje oblast, která je právě připravena k růstu a rozvoji. To platí pro všechny z nás. Důrazněji samozřejmě pro ty, jimž lunární uzly (dnes na 8°46' Štíra/Býka *) tranzitují přes konkrétní nativní (zejména osobní) planetu.
 
Jestliže osa uzlů vymezuje naše nevědomé, ale jednoznačné směřování, pozice Slunce ukazuje, co si o tom všem myslí naše vědomé já. Ergo ego. A to je se stávajícím vývojem hrubě nespokojeno. Už cítí, že dosavadní způsoby řešení jsou mrtvé, nefunkční, a dokonce začínají zasmrádat. Ale ještě se nepřehouplo do postoje akceptujícího aktuální stav, kdy otevřeno čemukoliv odevzdaně připouští, že tuhle hru ani zdaleka nešéfuje. Cuká se, vzteká, zuří, odporuje, trucuje, brečí, křičí, argumentuje, hádá se, přesvědčuje, vysvětluje. Možností nepřeberně. Cítí frustraci a zákonitě ji vyvolává ve svém prostředí. Vtahuje nás do konfliktu. S partnerem, s rodinou, s nejbližším okolím, se společností, s celým světem. De facto však se sebou samými.
 
Moudro na závěr? Sorry, dneska žádný nemám. Šlápla jsem do hovna už včera. Dvakrát, minimálně, a pokaždé to vystříklo. Naliskala bych si za to. Jenže pak si řeknu: „No jo, to je přesně ono, odraz situace.“ „Aha, takže paní je alibistka?! Za to, jaks to posrala můžou planety, jo?!“ (Nezapomínejme, že Slunko je ve Vodnáři, ve své objektivitě nestraní nikdy nikomu, což je a není výhoda: podpory se od něj nedočkáte!) Ne, za to, jak jsem to posrala, si můžu sama, ale bylo to nutné. Bez tohoto kritického kroku bychom se zasekli a nepřehoupli dál. A trčet na místě, nebo se dokonce pokoušet zvrátit tok energie a zacouvat zpátky ke starým osvědčeným, nicméně v tuto chvíli už toxickým metodám řešení, nám osud nedovolí. Bod zlomu.  
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Konkrétně jižní uzel na 8°46' Štíra, severní na 8°46 Býka. Uvažuji střední pozici lunárních uzlů