Běžím tak rychle, jak dokážu ...

Fotografie Mural od naql licencována pod CC BY 2.0    

Agitovaná, vzrušená, hektická energie posledních dní, kdy Slunce ve Vahách den po dni dotahovalo k Marsu, včera dosáhla svého maxima. A energie je moc, je jí víc, než dokážeme využít, je jí tolik, že nevíme, co s ní, že nám stříká z uší a nutí nás běžet dál a dál, i když už dávnou nemůžeme a docela rádi bychom někde odpadli. Což je na jednu stranu úžasné, protože za tento týden jsme toho stihli třikrát víc, než obvykle, třikrát víc, než bychom vůbec považovali za uskutečnitelné. Pustili jsme se do věcí, k nimž jsme dlouho sbírali odvahu. Najednou nebyl důvod se bát, prostě do toho skočím po hlavě. Na druhou stranu je to konstelace nesmírně vyčerpávající, potenciálně agresivní a výbušná. Podrážděná, netrpělivá, nervní, vzteklá. Energie je nadbytek, kumuluje se a prostě musí ven. A tak běžíme a nezastavujeme. Už tak nějak automaticky a nad rámec svých fyzických, psychických a jakýchkoliv jiných možností.

Dnes, v sobotu, Slunce proklouzne kolem Marsu a od této chvíle se od něj začíná vzdalovat. Našlapaná energetická vlna činorodosti pomaličku klesá. To je fakt a technický popis! Pocitově si toho zatím nevšimneme. Proč? Jednak proto, že krom povrchové aktivity Slunko – Mars stále naplno pracují motory v podpalubí napojené přímo na naplno otevřené kohouty ropného vrtu Pluta těsně po obratu. I když se záměrně rozhodneme, že toho už je moc a některé věci odložíme, necháme být, vyřešíme je až někdy, stejně nás to vleče dál. Spodní proud totiž nemáme pod kontrolou. Přesto, a to je dobré si zopakovat, nás už nestahuje níž. Pokud stále cítíme tlak a smýkání, je to důsledek manévrů, jimiž se nás Pluto snaží vyprostit a vytáhnout nahoru.
 
Ale zůstaňme nahoře, v rovině pozorovatelného. Po rozvolnění včerejší konjunkce s Marsem se Slunce prakticky okamžitě přilepí k retro Merkuru, a my tak v horečnaté atmosféře frčíme bez zastávky dál. Merkur je právě retrográdní, do režimu auditu nastoupil 27. září, a protože se jedná o relativně krátkou, třítýdenní prověrku našich nedodělků a věčně odkládaných položek na seznamu úkolů, jsme zhruba v polovině debordelizace. Při všem tom humbuku kolem obratu Pluta si Merkur musel připadat poněkud odstrčený. Takže teď využívá situace, vbíhá na scénu a rovnou ke Slunci, protože kam Slunce svítí, tam vědomě upřeme svou pozornost. Oproti minulým dnům se přesouváme z roviny fyzického nasazení do roviny mentální aktivity, ale tempo nepolevuje. Merkur získává celý víkend na to, aby nás přinutil věnovat pozornost všem těm detailům, které je potřeba promyslet, naplánovat, vyjednat, rozhodnout, domluvit, zařídit, zkrátka dotáhnout.
 
A protože během těchto dvou dní je Luna nejprve ve Štíru, později sice ve Střelci, ale zase navázaná na jižní lunární uzel a v konfrontační vazbě k Lilith na uzlu severním, dá se očekávat důkladný úklid. Nebavíme se sice o zásadních zvratech, spíš o probírce drobností, které tvoří náš životní prostor, ale půjdeme hluboko. Do přehlížených problémů, opomíjených témat, do záležitostí, jimž se raději vyhýbáme a už je opravdu potřeba se s nimi vypořádat. Může a nemusí to být bolavé. Nejdeme tudy prvně. Merkur už cestu prošlapal a zrovna tímhle úsekem pochodoval kolem 7. září, a bolelo to určitě. A byl to – shodou náhod? – i čas, kdy Lilith v kontaktu se severním lunárním uzlem rozhrabovala naše dobře utěsněná tabu. Takže, máme to připravený, stačí to dočistit … protože už pozítří začínáme stavět.