Beze strachu

Existuje téma, které nás trápí, ale nedokážeme je ještě zcela jasně pojmenovat a otevřít k řešení? Vnitřní duševní napětí, jež se snaží se prodrat do vědomí skrze pocity úzkosti, tenze, strachu? Psychický pulsar periodicky tepající kdesi v hlubinách, k němuž jsme současně magicky přitahováni a zároveň se vší silou bráníme přistoupit blíž? Cosi nesmírně zásadního, ale přitom přesně nespecifikovaného a neuchopitelného? Cosi, co si nutně žádá zásahu, ale my chodíme kolem sevření a se zavázanýma očima, i když víme, že tohle musíme vyřešit, jinak končíme?

O slovo se opět po roce hlásí Pluto. Samozřejmě s námi bylo po celou dobu, aktivováno tu a tam ostatními planetami, ale přímou, vědomou konfrontací uvolňujeme nezředěný proud temné energie proměny života a smrti vždy jednou za rok, konjunkcí se Sluncem. Ta nastane přesně zítra. Vtáhnout nás ale může už teď, jsme velmi blízko.
 
Můžeme v horoskopu vyhledat, o co jde právě u nás (20°- 21° Kozoroha). Ale není to nutné. Stačí se zastavit a nedělat nic. Po chvíli pocítíme, odkud pulsy vycházejí. Pak se jen obraťme čelem ke zdroji a nechme na sebe působit jeho transformační sílu. Bez boje, bez obrany. Bylo by to zbytečné, kontraproduktivní a bolestné. Pluto je absolutní silou, které nelze vzdorovat. Přijde, protáhne nás tunelem, odebere mrtvé, ponechá živoucí, a půjde dál. To je vše. Bude to úlevné, ačkoli nám možná v tuto chvíli strach našeptává něco jiného. Strach je sráč a nepomůže nám. Pluto ano.