Centrem pozornosti se na dva dny (včera a dnes), na příští dva týdny a na příštích zhruba osm let stává Býk. První dva zmíněné časové úseky, odpovídající průchodu Luny a Merkuru, se ponesou klasicky v duchu voňavé jarní pohody, teplé půdy a svěží zeleně, šlehačkových mraků na blankytném nebi nebo – kéž by - životadárného zahradního deště.
Zmeškala jsem úplněk, tedy co se psaní týče, jinak vidím jeho vliv všude kolem sebe a v každém procesu. Slunce v Býku, Luna ve Štíru. Golem a šém. Býk tvoří, procesuje, kumuluje a obhospodařuje hmotu, úkolem Štíra je prodchnout ji duchem a provést procesem transformace. Býkovi roste materie pod rukama, až jednoho dne dosáhne objem fyzických statků hranice, při jejímž překročení hrozí zával, utržení, lavina. Třeba hrnečku vař jako příklad tohohle dialektického zákona přeměny změn kvantitativních ve změny kvalitativní (ach bože, do dneška si pamatuju, jak jsem to drilovala k maturitě, nechápala nic a potila krev, protože to nedávalo žádný smysl – a ejhle, ono se to hodí!).
Slunce v Beranu se vyvazuje z kvadrátu s Plutem, cokoliv, co během uplynulých dvou dní vyvřelo z hlubin nitra, zůstává s námi jako informace. Hozená rukavice prozatím leží na zemi. Záhy ji zvedneme a budeme pokračovat v procesu transformace konkrétními kroky, jakmile Mars začne procházet hustě obsazeným polem v Kozorohu, takže řekněme od neděle dál až do konce dubna. Detaily den po dni, nicméně bude to vydatné, velmi intenzivní období skutečné proměny v reálném, materiálním světě. Žádné duchovní posuny, čas fyzické práce ve hmotě.
"Lunu ve Štíru poznám i poslepu," říká moje kamarádka. Já taky, a tentokrát byla obzvlášť výživná. Poslední dva stupně a přestoupíme do Střelce, dveře se otevřou a budeme vypuštěni z temné komory káznice vlastního nitra do širého světa. Každopádně poslední stupeň znamení bývá nejvydatnější a Štír má jedový osten na ocase, ostražitost je stále na místě, dokud nejsme bezpečně venku.
Ufff ... tak jsem se dnes probudila dřív než ostatní (to bude ten letní čas) a říkám si, že možná mi zbude chvilka něco napsat. Kouknu na horoskop a víte co? Žádné scénáře psát nebudu, protože ony se mi pak plní. Můj ultra racionální a skeptický syn se mě s úšklebkem zeptá: "Tak co novýho, v tom tvým prognosťáku?" Ale zajímavý, že když skeptikům teče do bot, rádi si ten newsletter z "věštírny" otevřou ;)
Luna v Beranu, krev tepe v hlavě, migréna v týle, skok rovnýma nohama z postele. Neklid a aktivita, ne nutně příjemná, ne nutně chtěná, ale dnešek nás rozhodně nenechá setrvat v blaženém nicnedělání, líném pospávání a toulání v dešti – to bylo včera, Ryby jsou Ryby, dnes je dnes, nový den, nový cyklus a frčíme. Buďto o své vlastní vůli nebo kopancem do zadku, Beran se s ničím dvakrát nepáře a koná. Často bez rozmyslu, o to rychleji a překotněji.
V Rybách. Slunce s Neptunem, Merkur s Venuší a jejich snové, poddajné a tvárné, paranoidní a mlžné, laskavé a zavádějící, růžové a mámivé odlesky. Vody neubývá a pevnina zmizela za obzorem. Nic není na svém místě, nic není pevně dáno. Vše plyne, houpe se a proměňuje před očima a kdykoliv se chceme ujistit, myšlenkou zrekapitulovat situaci, definovat své pocity a vytvořit pevný bod, od nějž se můžeme nadále odvozovat a k němuž se můžeme v případě zmatení vrátit, naše mysl se prolne skrz takzvanou realitu a propadne skrz závoj iluze do prázdna ...
Úplněk v Panně: Luna přejde brzy ráno ze Lva do Panny a tím vbíhá do opoziční úplňkové konfrontace s celou tou výpravou turistů bloudících v zamlžených Rybách. Luna v Panně není pošetilá dívka toužící po romantickém dobrodružství, ta se vydá na výpravu po pečlivé přípravě, vybavena pláštěnkou, mapou, kompasem, náhradními ponožkami a svačinou. Takže když na pobřeží zahlédne tuhle zmatenou skupinu, nestačí se divit, co je to za bláznovství ... a protože je to duše laskavá, podělí se o svačinu i o ponožky. Ale taky o dobře míněnou radu: své dobré skutky doprovodí kritickým ponaučením!
Záplavy vln všude kolem nás, hladina vysoko, dno v nedohlednu, ještě stále jsme unášeni podmořskými proudy, vtahováni do nových a nových světů hlubokých emocí, kolektivního nevědomí, transcendentálních vizí, hypnotických snů, nekonečné fantazie a barvité imaginace. Do světů touhy, závislosti, marného hledání jistoty v prostoru, kterému běžně říkáme realita. Do světa rozpuštění vůle a návratu ke zdroji a počátku všeho ...
Akční Luna v Beranu se ráno probudí, vyskočí rovnýma nohama, jak je jejím zvykem, a udiveně se rozhlíží ... něco je jinak, něco je tu divně ... Je možné, že bych zaspala? A kde to jsem? Proč neslyším hluk, ty normální ranní zvuky – bouchání dveří od koupelny, rachot z kuchyně? Něco je jinak, ale co? Všude takové ticho ...
|
Archiv textů
May 2024
|