Lavička pod lipou

Fotografie Lavička pod lípou od Vladimír Pánek licencována pod CC BY 2.0    

Tak jo. Pokus o návrat. Využila jsem násobné retrogradity k totálnímu vypnutí, nejenže jsem nezapojila notebook, ale ani mozek a teď hledím do horoskopu jak husa do flašky a přemýšlím, kde začít. Tolik důležitých fragmentů. A zároveň – jak jsem si právě ověřila – nic, bez čeho by se nedalo dýchat. Hm.

Stále spousta planet ve zpětném chodu. Nejvíc postrádám Merkur – pochopitelně, to je to přísloví o košili bližší nežli je kabát. Zkrátka rekapitulace zásad, ideálů a hodnot je pěkná věc, ale fakt, že stojím u pultu v obchodě a zmůžu se jen na „Eeeee … co jsem to ještě chtěla? Ježíš, já jsem si zapomněla doma peněženku!“ ze mě dělá blba v přímém přenosu. Naštěstí ani okolostojící nevypadají zrovna vybičovaní k vysokému mentálnímu nasazení, takže asi dobrý. Běžnou komunikaci naštěstí drží Venuše v Blížencích, čerstvě probuzená a vytržená ze své vlastní zpětné fáze, nicméně ta obstarává čistě pohodovou linku náhodných seznámení, lehké konverzace a přátelského splknutí vcelku bez nároku na hlubší záběr nebo informační hodnotu. Skutečné myšlenky, konkrétní úvahy, operativa a logistika drhnou až stagnují. Stejně jako Merkur, ten už přibržďuje před obratem, takže směrem k bodu nula, v němž se ocitneme v sobotu 11.7.2020, kdy se Merkur obrátí na patě a vydá se vpřed, to bude čím dál větší síla: mentální zatuhlost a duševní stupor, do sebe obrácené rozhrabávání citlivých témat a žádná šance na odstup a nadhled. Ufff … no nevadí, máme léto, ve škole prázdniny, můžeme cákat nohama ve vodě a čučet do zeleně, intelektově a organizačně náročné záležitosti odložme na příští týden (tím myslím ten ob jedno) a ty komplexní raději třeba až na září …
 
A jak na to tak koukám, do úplňku zbývá pár minut! Luna v Kozorohu nabíhá do přesné opozice ke Slunci v Raku, což se děje ještě stále dostatečně blízko osy lunárních uzlů, takže minimálně částečné zatmění měsíce (a pro hračičky tu máme takovou aplikaci, co vám ukáže, jestli bude zatmění vidět od vás z okna … pokud jste v Česku, nebude, ale stejně si to zkuste). Úplňková klasika: vyrovnáváme energie mezi obsahy vědomými a nevědomými. V tomto konkrétním případě mezi tématy niternými a veřejnými, mezi tím, co je subjektivně prožíváno formou pocitů a co se jeví jako prokazatelná struktura reality. Vtipné na tom, že garant plného uvědomění, Slunce, s pohybuje senzitivním znamením Raka, zatímco pocitovou Lunu dostihne úplněk ve faktografickém Kozorohu. Takže dvojitý kšandy. Pojistka proti úletu na snové vlně zidealizovaných přání a romantických tužeb, zároveň ale uvědomění sounáležitosti a otevření emočního rezervoáru v záležitostech ryze praktických. Podle toho, k čemu spíš inklinujeme … zkrátka, moje úžasná představa zapadlé chaloupky pod ořechem na louce u lesa, kde se prostým odemknutím dveří rázem vracíte o desítky let zpět do sluncem zalitého dětství a všechno je prodchnuto láskou, naráží na cynické poznámky mých realistických příbuzných a cynických přátel, podle nichž si to „představuju jak Hurvínek válku“. Ok, beru na vědomí a vyrovnávám. Stejně tak ale pozoruju jisté měknutí či drolení žulových kvádrů v opevnění týchž příbuzných a přátel, kteří sice vědí, že je to celé nesmysl, protože vápno, cement, cihly, tvárnice, překlady, trámy, krovy, latě, tašky, odpad, hřebíky, vruty, šrouby, dráty, dvojlinky, trojlinky, okapy, elektroměr, ... však to znáte, ale vlastně i oni by rádi uvěřili, že je to možné … A třeba právě teď jejich kozorožská jistota jediné cesty, jejich zákonem podepřené opevnění na chvilku povolí a dovolí si uvěřit, že existuje alternativa, protože jak víme, je to víra, nikoliv stavební povolení, co nás vede či blokuje na cestě k naplnění našich snů … 

A co vy, o čem sníte za dnešního úplňku?