Komunikace s Plutem

Fotografie The Godfather - 1 od Komers Real licencována pod CC BY 2.0    

Komunikace s Plutem je výhradně kryptografická. Pluto, strážce podsvětí a podvědomí, nepouští do svého prostoru kde koho. Dokažte, že za to stojíte, že na to máte, že to unesete, že jste hodni toho sestoupit a nechat se protáhnout předpeklím. Komunikace proto vyžaduje intenzitu, trpělivost, soustředění, opravdový ponor, schopnost kombinatoriky a umění vidět za roh. Vyžaduje pozornost k detailům, vnímavost k situačním metaforám, symbolickému zobrazení, intuitivním zprávám v podobě tělesných reakcí. Vyžaduje schopnost předjímat, téměř i číhat, ale nenechat se zablokovat předsudkem nebo rozhodit emocemi. Vyžaduje obrovskou sílu vůle a odhodlání, protože šifru lze prolomit, jen pokud vytrváte a nevzdáte se. Vyžaduje odvahu a vnitřní konzistenci, jinak se zbortíme hrůzou už při skládání fragmentů, jež tvoří výslednou zprávu. Pamatujte, máme co dělat s vytěsněnými obsahy. A ty nebyly vytěsněny pro nic za nic.

Komunikace s Plutem je okamžitě po ukončení vytěsněna. Mám ráda reálné podklady, nespokojím se s teoretickým popisem. Proto jsem obeslala skupinu asi padesáti přátel žádostí o stručný popis nejtěžšího roku jejich života. Rok jsem každému pečlivě vybrala tak, aby časově odpovídal tranzitu Pluta přes některou z nativních planet respondenta. A hádejte co? Ačkoli věřím, že každý se minimálně pokusil zapřemýšlet, devadesát procent dotázaných odpovědělo, že si nic výjimečného nepamatuje, že se ani nic moc nestalo, případně uvedli, kde se tehdy nacházeli a hotovo.  Pouze malá část byla schopna podat bližší svědectví, a tam se potom hrabe na dno. A nemůžu vlastně říct, že mě nízká návratnost zklamala. Informace mi připadá jednoznačná: obsahy, se kterými v inkriminované dob pracujeme, jsou tak potenciálně nebezpečné, že není možné je ponechat v paměti, ve vědomí, v prostoru, kde se běžně pohybujeme a pohrávat si s nimi.

Komunikace s Plutem má výrazně emoční a prožitkový charakter.  Z popisů, které se na mou výzvu přece jen sešly (i z vlastní zkušenosti) je patrné, že samotné události během tranzitu Pluta přes nativní planety tvoří jen nepodstatnou část toho, co se odehrává. Daleko podstatnější je naše konfrontace se skrytými duševními obsahy. Každá z událostí, jež fungují jako spouštěče, je za jiných okolností pro každého z nás naprosto přijatelná, srozumitelná, byť ne vítaná, ale chápeme, že tohle se prostě stává. Jde ale o to, co událost spustí v nás. V hloubi duše se probouzí naše horečnaté strachy, vzlínají návaly paniky. Existenciální úzkost se plíží zevnitř, odkudsi z ledví, a pomalu rozežírá naše nitro. Ztrácíme kontrolu nad sebou a svým životem. Paralýza a propad do temné hlubiny bezmoci a beznaděje. Neviditelné, ale všudypřítomné nebezpečí, jemuž se nelze bránit. Tichá ledová hrůza, dlouhá a pomalá smrt, hrůzné představy a neschopnost najít záchytný bod. Trýznivé šílenství, před nímž není úkrytu, s pocitem, že lepší by bylo nebýt. Naprostá neodvratitelnost, nulová možnost obrany, protiakce, nemožnost dovolat se pomoci. Pocit, že ztrácím všechno, co tvoří mé já, mě samotnou, smrtelná hrůza při nekonečném propadání se do nebytí … konfrontace s konečností vlastní existence.