No a protože máme ještě pořád tu velkorysou konstelaci a já tu velkohubou náladu a velký oči, abych vás lépe viděla, odškrtnu si ze seznamu ještě tuhle položku: "Co to znamená poškozená planeta?" Pravdu? Termín poškození používám tehdy, když potřebuju o nějakém znamení napsat něco škaredýho a nechci být za hnusnou mrchu, co se do vás naváží Photo by Wonderlane on Unsplash Někdy se tu bavíme o tom kterém znamení a jeho vlastnostech a projevech a vzápětí se zvedne vlna emoční reakce. Ta buď souhlasí a kánonem volá "ano, ano, to jsme my, konečně nás někdo pochopil" anebo se naopak domáhá veřejné omluvy a odškodnění, protože "já jsem tedy XY a tohle rozhodně pravda není, na mě to ale vůbec neplatí!". Ponechme dnes stranou, co na koho platí a neplatí, respektive fakt, že jen málokdo se cítí dotčen, když je - byť na obecné rovině - označen za citlivou, vnímavou a často nepochopenou duši. Photo by Greg Rakozy on Unsplash Astrologický posun domů v horoskopu v průběhu dne jsme smetli z hlediska denní „předpovědi“ ze stolu jako irelevantní. Ale i on má své kouzlo a taky si s ním můžete pohrát. Tedy pokud máte rádi hry - mimochodem, pustil se někdo do toho sledování lunárního cyklu? Tahle hra je kratší a nenáročná, časové rozpětí jednoho dne, eventuálně několika dní, pokud si chcete ověřit, že to funguje pravidelně.
Ráda bych trochu osvětlila, jak vlastně vypadá horoskop zevnitř, jak funguje. Z čeho se skládá. Proč se tu bavíme o planetách a znameních a sem tam padne zmínka „najděte si, kde to máte“, míněno do kterého domu vám tahle konstelace spadá, ale domy vlastně neřešíme. A jsou teda vůbec důležité? Tak teda druhý pokus. A ukládat, Klárko, ukládat! Jako bys to proboha nevěděla! Mám profesní deformaci, tik v ruce a CTRL+S stisknu na konci každého řádku. S výjimkou tohoto textu v první verzi, který jsem jak trubka sesmolila, nahrála na server a ztratila!
Takže, otázka zní: Když je dnes Luna v Rybách a já mám svou nativní Lunu taky tam, jsem vlastně v pohodě, že jo? Přesně takto formulovaná otázka, pominu-li slovácké nářečí, mi tuhle přistála ve schránce. Nejprve jsem ji úplně nechápala. Myslela jsem, že se někdo dožaduje odkazu na astrologické servery, odkud své texty přetahuju! To jsem celá já, Mars na descendentu – nejprve bojová pohotovost, teprve pak se uklidním a dám věcem postor ;) Co je to astrologie?
Astrologie je po staletí empiricky budovaným systémem, který zkoumá dění ve vesmíru a vliv planet v jejich aktuálním postavení na život člověka a lidské společnosti. Výchozím principem astrologie je jednota dějů v makro a mikrokosmu. Astrologie položila základy astronomie i dalších přírodních věd, ale protože pracuje kromě fyzikálních zákonů i s principy okultních věd, alchymie, a protože nabízí výklad v kontextu symboliky, mytologie, podobnosti, je zastánci tvrdých přírodních věd vesměs označována za pavědu. Ze současných oborů (a v mém chápání) se nejvíce blíží psychologii. Photo by Jan Antonin Kolar on Unsplash Dostala jsem dnes tuto otázku, nebo spíš komentář, a ráda bych se k němu vyjádřila, protože zdaleka není ojedinělým:
„Sice nejsem Štír, ale pár jich znám. Zajímalo by mě, z čeho vycházíte ve svém popisu charakteristiky, zda z osobní zkušenosti a pozorování (pak jste asi poznala samé štíry, kteří intrikují, skrývají se v anonymitě a jsou hysteričtí, zatímco zbylých 11 znamení tohle nedělá), nebo zda jste to vyčetla? Myslíte, že lze přisuzovat někomu vlastnosti jen základě data narození, aniž byste s tím člověkem měla zkušenost? Domnívám se, že tahle "psychologie," rozstrkávání lidí do šuplíků jen na základě předem daných atributů, může i dotyčným i dost ublížit, neb mizí nezaujatost, nepředpojatost a ochota někoho skutečně poznat takový jaký je.“ Photo by Nick Fewings on Unsplash Včera mi zavolala kolegyně astroložka a ptala se, jestli prý má smysl jít studovat psychologii - ?? No teda, to fakt nevím, co odpovědět ;) Trochu mě svým dotazem vyvedla z míry, ale brzo jsme přišly na to, co je podstatou problému a co ji k otázce vedlo. A čistě náhodou je to téma, které mě zaměstnává už docela dlouho, a předpokládám, že ještě nějaký ten pátek zaměstnávat bude.
Photo by REGINE THOLEN on Unsplash To zní tak blbě, až skoro uvažuju, že smažu nejen nadpis, ale celé téma. Jenže, ta myšlenka se mi vnucuje už několik dní a líp to říct nedokážu. A možná to v kontextu nakonec vyzní jinak ... Téma pomoci druhým je mi velice blízké. Pomáhám ráda. Baví mě to, naplňuje, inspiruje a tralala ... Když druhým pomáháte, jste samozřejmě oblíbení, lidi vás vyhledávají, říkají vám, jak jste silní a úžasní a veskrze skvělí. Vám se to líbí, jim se to líbí. A pak najednou zjistíte, že už nemůžete. Veřejný hlas říká: "Ale přece se na ně teď nemůžu vykašlat, oni mě potřebují!" Vnitřní poněkud zbaběle šeptá: "Co kdyby mě pak přestali obdivovat?" Všichni jsou už na status quo zvyklí: jedni závislí na pomoci, druzí na projevovaném uznání.
|