A jak dlouho to bude trvat?

Konstelace krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá. Často tyhle výrazy používám a z komentářů mám někdy dojem, že možná není úplně zřejmé, co tím myslím. Budu se opakovat, omlouvám se, ale ... nějak mi to dneska přijde důležitý. Takže, co to znamená? Nejde o terminus technicus, jen tomu tak říkám, abyste si dovedli trochu rozvrhnout pomyslnou časovou osu. Protože věci se nedějí odděleně, běží vždycky paralelně.

Krátkodobá konstelace se děje dneska, nanejvýš zítra a 'Jeeeeee, to fakt sedlo!' Je to náladovka, akutní potřeba, náhodný výskyt nebo můj momentální rozmar. Tyhle situace většinou rozhrábne Luna, přebornice proměnlivých nálad. Sekunduje jí svými aspekty (!) Slunce a třeba taky Merkur nebo Venuše, pokud se zrovna někde nezaseknou v retro smyčce.

Konstelace střednědobá je záležitostí delšího časového úseku. Mluvíme tu o týdnech nebo i o měsících. Je to tematicky nastavené rozpoložení, v němž se nějaký čas nacházíme, a z něhož jako z podhoubí vyrůstají výše zmíněné krátkodobé situace. Slunce, Merkur, Venuše patří i do této kategorie, ale už ne v kontextu aspektů, spíš tím, že se měsíc či dva zdrží v jednom znamení a/nebo domě, čímž generují určitý typ energie. Patří sem taky Mars, který za "normálních" okolností prochází jedním znameních tak asi dva měsíce, ovšem letos si nás vychutná a ve svém domovském prostoru Štíra pobude s krátkou přestávkou až do léta. A můžeme se vlastně občas zařadit i Jupiter, když se dobře rozběhne a nabere rychlost ...

Dlouhodobá konstelace je pak určitým stavem. Trvá měsíce i roky. Na povrchu se toho vlastně moc nemění. Energie vyvěrá ode dna a má za úkol přenastavit kulisy našeho života. Sem patří hluboká plutonská orba, mámivé halucinogenní neptunské volání, vibrující neklid před uranskou explozí a taky saturnská disciplinární jednání. Dozráváme k určitému rozhodnutí. Procházíme osobnostní transformací. Cítíme neklid vynucující si změnu. Vnímáme úbytek síly a povinnost dát věci do pořádku. Ale zdánlivě se pořád ještě nic neděje! Dít se začne, jakmile na tuto rozestavěnou scénu naběhnou planety konstelací střednědobých/krátkodobých. Katalyzátor, poslední kapka a pak už to valí.

Příklad? Něco jednoduchého, nebo spíš zjednodušeného. Pluto v trigonu na nativní Mars mi (většinou skrze bolest) říká, že je fakt potřeba změnit životní styl a trochu máknout na fyzičce, jinak ze mě brzo bude invalida. Ale ještě nevím, co s tím, jak to uchopit. Jednoho dne, za Jupiterského tranzitu nad Sluncem potkám kamarádku a ta mě přivede na hodinu Iyengar jógy. Je z ní celá nadšená a nadšení přenese i na mě. Přihlásím se do začátečníků a poctivě chodím, i když mezi ostatními si připadám jak ochrnutá. A pak jednoho dne, Slunce doběhne nad ten původně akcentovaný Mars, Luna ho podepře z druhé strany a co včera nešlo, se najednou ukáže naprosto snadným - malý krůček pro člověka, pro lidstvo to už vůbec žádný význam nemá, ale já si konečně nepřipadám jako trubka :)