Vztahová paralýza, osobní přerod a nový začátek

Kdy jsme se viděli naposledy? Bylo to ve čtvrtek, tuším? Tehdy se Slunce vztahovalo trigonem k Uranu s tím, že je potřeba trochu otočit kormidlem, ukročit stranou, sejít s vyšlapané cestičky a odhodlat se k drobné změně reality. Nic velkého, Slunko v Panně, stačí maličko a hned vidíme, že něco je jinak. Každý inspirovaný detail s potenciálem inovace, vyvázání se ze stávajícího stavu věcí se počítá. Nic drasticky radikálního, řeč je o trigonu, jehož prostřednictvím nám osud dává šanci provést změnu z vlastního rozhodnutí a (relativně) i ve vlastní režii. Relativně? No tak, zas úplně všecko si naplánovat nemůžeme, jakkoliv chápu, že zrovna Slunko v Panně by to pod kontrolou mít chtělo, ale brnklo Uranu! Až bude potřeba sjet to na jistotu, dáme si rande se Saturnem.

Tak jo, tahle dobrodružná, experimentální vazba ještě lehce vibruje vzduchem a my se podíváme, co je tu dál. Pluto!
 
Ale abych nezapomněla podruhé, je tu jedna věc, o níž jsem v minulém postu taktně pomlčela: ve chvíli, kdy se Slunce povzbuzeno Uranem odhodlá přeskočit plot své zahrádky a poznat, co je za ním, doskočí rovnou do opozice k retrográdnímu Neptunu (28°29' R Ryb). Aby zjistilo, že vůbec neví, kde je a co se děje! Panebože, panika! Konečně odhodlám vyjít ze své komfortní zóny a hned tohle! Že já trubka jsem vůbec někam chodilo! Princip neurčitosti, nejasnosti, magického okouzlení i nutnosti odevzdat perfekcionistickou racionální kontrolu (jsem Slunko v Panně, proboha, co to po mně chcete!) osudu. Copak se nemůžeme na chvíli nechat vést? Musíme pořád kecat do všeho, co se děje?
 
Jo, a pokud vás to zajímá, neptunskou linku jsem nezamlčela záměrně, prostě mi unikla... Jak je to možné? Nevím. Třeba proto, že Neptun není mou silnou stránkou. Nebo proto, že přesně v tomhle je podstata jeho působení: nastupuje tiše a nepozorovaně, nikdo neví, odkud tahle mámivá vůně přichází, nikdo si nevšimne, že se po uši zamiloval nebo že mu doma uniká plyn, dokud není pozdě...
 
Příklad? Příběh? Sama jsem si uvědomila, že něco tak úplně nesedí, když jsem ve čtvrtek večer, už potmě, stála ztracená a opuštěná v dlouhé koloně aut zaseknutých v kopcovitých, velkorysými oblouky narýsovaných serpentýnách hlubokých Buchlovských lesů, v místě, kudy projíždím s pravidelným sevřením žaludku i za denního světla, bez informací, bez signálu, bez vědomí toho, co se děje, bez možnosti otočit to a vrátit se do civilizace, navíc s vědomím, že prostě chci a potřebuju dojet do cíle za lesem, kde doufám najít své uranské osvobození... inu, jako v pohádce: za sedmero lesy a sedmero řekami, nezastavuj a neohlížej se, jedině tak najdeš, co potřebuješ najít... nezbylo než situaci přijmout a odevzdat se jí, a v momentě, kdy jsem to dokázala, se kolona dává do pohybu a na konci cesty na mě čeká bezpečí, přijetí, naděje a inspirace pro další cestu - myslím teď životem, ne tu zpáteční domů!
 
Podobných historek mám za poslední dva dny několik, ale vy jistě také, takže nebudu zdržovat a popojedeme. I vazba Slunka (29° Panny) k Neptunu (28°29' R Ryb) dnes ještě přetrvává, byť už jsme za zenitem. A protože jde o opozici, a protože jde o Neptun, v klidu (nebo v neklidu, chápu, že na posledním stupni Panny není odevzdání se prozřetelnosti samozřejmostí) se na ni položme a zkusme důvěřovat proudu života... vím, je to opozice a co když nás svede do hlubin a utopí? Anebo taky ne, protože – už podruhé – Pluto!
 
Tak jdeme na to, konečně! Dnešní pozice Slunce (29° Panny), pozice retrográdního Pluta (29°44' R Kozoroha) a mezi nimi trigon jak vyšitý! Teď, v neděli ráno, běží energie po téhle lince naplno. Kulminace něco po osmé, ale nebojte se, tahle intenzivní, hluboká a potentní dávka nám vydrží určitě po celý den, a i zítra, se Sluncem už ve Vahách, z ní můžeme brát.
 
Bavíme-li se o Plutu, jdeme dolů, do podzemí, do podsvětí, do podvědomí. Ale není třeba se bát, ochrannou ruku nad námi drží capo di tutti capi. Pluto nás vede za ruku, aby nám ukázal, odkud pramení spodní proud energie, kterou jindy pozorujeme pouze v projevech na povrchu reality. Neznáme-li kořeny, důvody, motivy, mnohdy nechápeme a máme pocit, že nás osud vláčí. S trigonem Slunka k Plutu (zkontrolujte si, kam spadají jejich aktuální pozice ve vašem nativu) máme jedinečnou šanci nahlédnout pod pokličku a spatřit obraz jako celek. Připustit své strachy a úzkosti, rozpomenout si na svá traumata, přijmout své stíny a přizvat je do svého života. Poznat a porozumět svému vnitřnímu pnutí, své touze, svým ambicím, přiznat jim jejich autenticitu a právo na manifestaci, přetavit je v záměr a spustit jejich realizaci. Máme dokonalou příležitost nahlédnout aktuální stav věcí, možná i běžící proces přerodu, pokud se Pluto právě dotýká vašeho neuralgického bodu. To vše s osudovou podporou nejsilnějšího kalibru. Harmonická vazba Slunka k Plutu je zárukou toho, že porod našeho hlubinného vhledu, poznání a (dílčí, to dá rozum) transformace proběhne hladce a bez komplikací. Ale prosím, je to pořád Pluto! A přirovnáváme jeho tranzit k porodu. I sebekrásnější porod je pořád porodem – víte, co myslím, že jo?
 
A abych znovu nepřehlídla něco podstatného, je tu ještě jeden aspekt, co stojí za zmínku. Venuše (29°20' Vah, na posledním stupni a od zítřka ve Štíru) se rovněž vztahuje k Plutu (29°44' R Kozoroha). V tomto případě kvadrátem. Vazba bude vrcholit krátce před dnešní půlnocí, v tuto chvíli běží a sílí. Naše přátelství, naše lásky, naše životní radosti reprezentované Venuší, toho času silnou ve svém domovském znamení, prochází mimořádnou zatěžkávací zkouškou. Jsme v tenzi. I tohle je proces proměny, přerodu. Díky kvadrátu mezi Venuší a Plutem však zdůrazní spíš temnou, dramatickou a ztrátovou rovinu transformační energie. To, co v nás na dané téma vře a bublá, vyhřezne ven. Nemusí to být hezký zážitek. Projevy této konstelace s sebou často nesou snahu o kontrolu, manipulaci, nátlak. Mocenské hry, majetnické a žárlivé scény, podpásovky, vydírání, citový nátlak i násilí, definitivní ultimáta a bolestné rozchody. Démoni obstarávající naše vlastní vědomí sebehodnoty se probouzejí, derou se ven a křičí... to aby zakryli strach z nepřijetí, odmítnutí, opuštění a samoty. Jak tohle dopadne? Jako vždycky. Silné a pevné vztahy si sáhnou na své bolestné téma, projdou jím, a díky tomu ještě posílí. Vztahy bolestně vyčerpané, přežité, dávno zbytečné, beznadějné a marné, dost možná už nebezpečné a toxické, dostávají – po sérii předchozích rozchodových momentů – další možnost ukončit agónii.
 
Ale abych to dnes neuzavřela drasticky: zkuste si teď hned ještě jednou přečíst ten odstavec, co začíná slovy "Bavíme-li se o Plutu, jdeme dolů, do podzemí,...". Protože obě vazby, Venuše kvadrátem k Plutu i Slunce trigonem k Plutu běží současně, záleží jen na nás, kterou si přečteme první. Vyznění bude pokaždé jiné, pocitově můžeme mezi těmito dvěma zprávami z hlubin oscilovat, ale pravdivé jsou obě: "Možná, že vstupuji do své síly, ale pláču za ztrátou své lásky" anebo "Opouštím toxické vztahy, abych konečně mohl/a opravdu žít". Vyberte si.
 
Čeká nás silný den osvobozující hlubinné proměny. Slunko se právě teď váže k Uranu i Plutu zároveň. Luna v Býku Uran objímá oběma rukama. Krátce po poledni přejde Luna do Blíženců, zhruba o dvě hodiny později přestoupí Slunko do Vah. A začne nový příběh. O tom třeba zítra...

S Plutem vždycky na férovku, takže: na vyžádaný podzimní astro víkend o vztazích pro mírně pokročilé je v tuto chvíli přihlášeno deset lidí. Jsme na hraně a promýšlíme s Luckou všechny možnosti. Majitel penzionu stanovil jasná pravidla. Pokud nás nebude alespoň patnáct, nejedeme. Bez nátlaku (aspoň se snažím, ale to víte, to Pluto), jen výzva do pléna: pokud svou účast zvažujete, dejte nám prosím vědět, je nejvyšší čas se rozhodnout. 
Podrobné informace a kontakty najdete na FB Astropsychologie >>