Skryté poselství

Fotografie Messages od Geoff Henson licencována pod CC BY 2.0     

Ranní tlaková vlna v jinak uvolněném, poklidně plynoucím, pročišťujícím a bloky rozpouštějícím režimu Ryb. Slunce se stále potuluje kdesi po pláži a nás vede za ruku Luna. Naše duše. Její komunikace je emotivní, instinktivní, fantazijní, náladová. A tahle Luna, toho času na konci Vah, se dnes ráno na několik hodin vzdáleně vztáhne kvadrátem k Plutu na konci Kozoroha. Kontakt kvadrátem lze označit za děsivý, kritický, ohrožující. Taky za burcující, obrozující a transformační. Všechno z toho a mnoho dalšího je pravdou a záleží jen na tom, jakou optikou se chceme dívat. V každém případě přináší mimořádně důležitou informaci z hloubky našeho nevědomí.

Přestože technicky přesně zaklapne konstelace až kolem sedmé ranní, je možné ji cítit dřív. Teď, když píšu tenhle text, je skoro půl šesté, a červená čára mezi oběma aktéry je už napjatá pevně. Ostatně, právě tahle kvadratura mě dnes probudila. Snovým ponorem do temného příběhu odehrávajícího se ve skrytém zákoutí mé duše a brutálně agresivní scénou na hraně života a smrti. Budíček!
 
Podobně naléhavý moment může přijít kdykoliv během několika následujících hodin a to v různé podobě. Nebude se chovat racionálně, své poselství neformuluje do slov, příčiny svého stavu nevysvětluje. Daleko spíš zaznamenáme podivné, intenzivní sevření někde kolem žaludku a probublávající pocit, který – při troše citlivosti – vnímáme jako vzkaz. Zpráva doručena. A protože jsme Sluncem v Rybách, daleko mimo dosah signálu, bez možnosti ovlivnit události svého světa přímou akcí, jak jsme zvyklí, zbývá nám jediné: proplachovat a promývat její obsah jako písek v rýžovací misce, nechat ji na sebe působit a s důvěrou v prozřetelnost čekat, až sama dosedne na místo svého určení, dotkne se těch správných senzorů v našem mozku a zůstane tam uchována pro použití v okamžiku, kdy jí bude třeba.
 
Protože teď opravdu nezmůžeme nic. Vědomě. Naše abstinující, od hry odpojené ego může cítit frustraci z pasivity a nemožnosti ovlivnit situaci. A přesto děj běží. Pluto, o němž je celou dobu řeč, ještě stále podpírá osu lunárních uzlů a nepozorovaně, ale o to zásadněji, přenastavuje scénu našeho života. Kolem poledne Luna opustí Váhy a vstoupí do Štíra. Lépe řečeno, sestoupí do Štíra. Napětí vyvolané ranním kvadrátem Luny k Plutu se pomalu rozpadá, kolem druhé odpolední zmizí docela. Zpráva však zůstává a její intenzita nemizí. Už dešifrovaná a očištěná od maskovacích nánosů bahna ji ve Štíru, jemuž Pluto vládne, konečně pochopíme. Prožijeme a připustíme. Probolíme a bytostně porozumíme jejímu sdělení. Dnešek opravdu není prvoplánový, intelektový a instruktážní. Dnešek vyžaduje pozornost k niterným procesům, senzitivitu a schopnost či spíše ochotu k ponoru a k práci s vjemy pod úrovní běžné informační a komunikační hladiny. Má obrovskou sílu, ale chová se nenápadně. Pokud se nesoustředíme, nevidíme anebo nechceme vidět, pokud máme tendenci odmítat a bagatelizovat zprávy svého těla a duše, pokud přikládáme význam jen seřazeným faktům a naservírovaným instrukcím, snadno nám proklouzne mezi prsty a zanechá jen podivnou pachuť.
 
A později odpoledne, až se Luna krátce spojí se Sluncem, jen krátce, pro ujištění, že vše je v pořádku, už budeme vědět – tušit, cítit – o čem to celé dnes bylo.