Skřípnutý paleček jako propustka do hlubokého klidu

Víkend s Lunou ve Štíru. Mohu ohlédnutí za včerejškem? Byl svým způsobem luxusní. Luna se v emočně hlubokém Štíru potkala s láskyplnou Venuší (14°-15° Štíra), společně se vztáhly trigonem k rodinnému Marsu (17° Raka) a všichni tři pak další harmonickou vazbou zamávali retrográdnímu Saturnu (14°R Ryb), který toho času důkladně a z gruntu vyklízí a organizuje náš citový svět. Velký vodní trigon. Ponoření, plynutí, smíření. Intimita, romantika, nostalgie. Utišení, zpomalení, klid. Intuice, inspirace, touha. A stabilita. Na vlastní kůži zažitý pocit jistoty, opory, bezpečí. Tohle je opravdové, tohle je pevné, na tohle se můžeme spolehnout. Krása nádhera.

Ano, všechno to tu bylo. Jenže taky ještě něco navíc. Pokud v tuhle chvíli nevěřícně kroutíte hlavou, jakože "no TVL, to asi žiju v paralelním vesmíru, protože o klidu a míru is u nás můžu tak leda nechat zdát...", dovolte mi úvahu dokončit.

Krom popsaného velkého vodního trigonu samozřejmě stále sledujeme sestavu ve Vahách: jižní lunární uzel, Lilith, Slunce, Merkur a Juno. Skupina se sice už pomalu rozchází, je jich však tolik, že naše intelektová, komunikační a organizační hladina se stále drží velmi vysoko. Tolik myšlenek, tolik řečí, tolik možností ke zvážení. Řešíme, plánujeme, domlouváme, vyřizujeme, snažíme se zařídit, zvládnout, stihnout ... spoustu věcí. A navíc, sotva se Merkur (17° Vah) odlepil od Slunce (13° Vah), už se kritickým kvadrátem vztahuje k Marsu (17° Raka). Mentálně náročná a impulsivní vazba vysoké nervozity, neklidu, podrážděnosti a zbrklosti, která nás snadno zažene do slepé uličky unáhlených a chybných závěrů, předčasných kroků, riskantních rozhodnutí a naslepo vystřelených, zraňujících slov. Je tak snadné naběhnout do hádky či do konfliktu. A nabít hubu sobě nebo druhému. Dvakrát měř, jednou řež. Anebo víš co, změř to radši třikrát a s řezáním ještě pár dní počkej, Pokud to půjde, protože tahle energie je akutní, agresivní a dožaduje se uvolnění. V ideálním případě jí i sobě tenhle ventil dopřejme někde v bezpečném prostoru. Asi si dneska vyběhnu na kopec a vykřičím se do větru... 

Tak. A teď zpátky k oné luxusní vodní konstelaci. Luna poodběhla, ale Venuše se pořád drží Marsu i Saturnu. Sice už ne na pevno, ale i tak... pokusme se vybalancovat obě dvě aktuální linky, tu zbrkle zběsilou i tu laskavě spočívající.

Příběh? Zůstaly jsme se Sofinkou samy doma, její tatínek odjel na jakousi konferenci. Jsem neklidný typ, nedovedu si představit strávit víkend v nečinnosti, aspoň na chvíli jen tak být, a už vůbec ne zůstat celou dobu doma. Takže vymýšlím, co podniknout. Obvolám kamarádky, všichni plno plánů a hrozně napilno. Nakonec bereme sedmiletou kamarádku od sousedů a vyrážíme - ne teda na výlet, leje jak z konve, ale aspoň na bazén. Super! Holky už jsou velký, dosáhnou na dno a plavat umí, nikdo se neutopí a já si skočím do dráhy a sem tam je zkontroluju. Všechno ve zlatě, spokojenost. V tolik jsem ani nedoufala. A pak ta koncovka! Jedna šatní kabinka, jeden zbrklý pohyb, jeden zapomenutý prst, paleček skřípnutý do krve a tolik zoufalého vyděšeného řevu a pláče. Oujeee! Na sušení není čas, naházíme na sebe nejnutnější a letíme domů. Vyděšenou holčičku od sousedů se snažím uklidnit, že za to nemohla, tu svoji svírám v náručí a vnímám její zoufalství, bolest, strach... doma se společně usušíme, zklidníme, uložím ji do tepla a společně usínáme. Nepamatuju si, kdy jsem naposled přes den spala. Probouzíme se už za šera a najednou není kam spěchat. Paleček se mezitím jakž takž vzpamatoval. Večer jsme strávily s pohádkou a výrobou knížky pro prvňáčky, kterou chce Sofinka věnovat své paní učitelce. Vodní klid a mír se dostavil, byť poněkud nuceně v důsledku vzdušných vírů a agresivních kvadrátů. Že jsem nestihla nic z toho, co bylo v plánu? No jo, však dneska je taky den...

Ještě pořád vás můžeme vzít s sebou! Omrkněte nabídku >>