S mozkem, nebo bez?

Merkur (27° R Ryb) se potkává se severním lunárním uzlem (27°18' R Ryb). Zpětným chodem, znovu v Rybách, v tomto cyklu podruhé. Poprvé to bylo 2. března 2025. To bychom si možná ještě vzpomenout mohli... mohli? Já teda ne, ale nevadí, protože pokud si téma rovnou nevybavíme, samo se během dne připomene. Přesně tak retrogradita funguje.

A protože se Merkur nepotkává jen tak s někým, ale s osudovým prstem namířeným do budoucnosti, zpráva nebo informace, možná spíš poznatek či vhled, které k nám během dne dorazí nebo se prostě vynoří z paměti, nabudou v dohledné době zásadního významu. Pokud nám jen malinko připomenou cosi, čím jsme se vlastně už onehdy zabývali, věnujme jim pozornost. Primárně se budou týkat toho, co po nás osa uzlů rozpažená z Panny do Ryb vyžaduje celou dobu - jak pustit své křečovité lpění na přesném chápání reality, jak zanechat potřeby praktické interpretace událostí na základě naučených schémat, jak se vzdát umanuté potřeby mít věci pod kontrolou a srovnané, jak se odevzdat osudovému vedení a nechat život, aby proudil skrze nás... jak se položit do důvěry, že s pravděpodobností hraničící s jistotou existuje princip s prakticky nepředstavitelným dosahem, daleko větší, hlubší, moudřejší, obsáhlejší a komplexnější než náš (nebo libovolný na Zemi přítomný) mozek, který řídí (minimálně) tento náš vesmír... 

A ano, je trochu paradox, že nám tuhle zprávu zprostředkovává právě Merkur, oslabený v Rybách, vyčerpaný retrograditou a v roli posla Bohů v tuto chvíli devalvovaný faktem, že režim fungování Panny, které Merkur vládne, je toho času určen k rozpuštění... ideální čas k meditaci na téma, kolik ověřených informací, potvrzených údajů, vědeckých poznatků, kritických analýz a expertních názorů, jež se na nás valí ze všech stran, skutečně potřebuji k životu... a jestli by nebylo lepší třeba zajít do lesa...