Proč ty lodě? A proč ne?

Photo by Philipp Klausner on Unsplash   

Tak co, dnes máme v plánu Uran? Po Plutu a Neptunu je to logické, jenže hádejte co? Překvapení! Protože to k Uranu patří a protože máme i modrou pastelku! Překvapením bude, že si dneska dáme pauzu v planetární sekvenci s výhledem na rok 2024 a místo toho se mrkneme, jak je venku. Věci se totiž daly do pohybu a po vánoční idylce, kdy vcelku nebylo o čem psát, tu máme nové výzvy. Ne, nebojte, žádné katastrofy, ale i tak je horoskop plný barev:

LUNÁRNÍ (žlutá)
Začneme Lunou (v 6 hodin ráno na 20°00‘ Raka), i když dnes zřejmě není nejdůležitější. Právě teď se Luna pne dvojitým kvadrátem proti ose lunárních uzlů (střední pozice na 21°05‘ R Berana / Vah) a taky tenzní vazbou k Chironu. Z hlediska celkové konstelace celkem nic zásadního, protože jak víme, Luna běží a nezdržuje, teď je tu a než to dopíšu, respektive než si to přečtete, už bude dávno jinde a není o čem se bavit. Nicméně, když už jsme na lunární pěšinku vykročili, pojďme se po ní kousek projít.
 
Její dvojkvadrát k lunárním uzlům teprve nabíhá. Kulminovat bude dopoledne mezi osmou a desátou stavem vnitřní nejistoty a rozkolísanosti na rozcestí, kdy se máme rozhodnout, kudy dál: pocitová navigace s námi lomcuje tu vlevo, tu vpravo, emoční autorita se zmítá ve vlnách a intuice se nahlas směje naší zmatenosti. Řešení? Prostě počkat. Ono si to sedne a za tři hodiny nebude co řešit. Luna si poodejde, vyváže se z napjaté situace, zklidní se harmonickými vazbami k Juno (23°42' Panny) a Neptunu (25°02' Ryb) a s partnerskou podporou a boží prozřetelností dospěje už během odpoledne k poznání, že domnělá nutnost okamžitého rozhodnutí pominula… však ono si to samo najde cestu... navečer, už na konci znamení Raka, se navíc vztáhne laskavým trigonem k Venuši (28°49' Štíra) a v klidu usíná, aby v noci nepozorovaně přeplula do Lva.
 
Teď zpátky na značky. Je ráno a máme toho před sebou víc. Nejprve pár poznámek k opomenutým událostem.
 
ÚPLŇKOVÁ, JUPITERSKÁ (zelená)
Včerejší úplněk (4°58' Raka / Kozoroha) se vší vybičovanou energií jsme zřejmě zaznamenali všichni, na nebi nebylo možné jej přehlédnout. Pravidelná dávka emocí se tentokrát nesla díky luxusní podpoře Jupitera (5°36' R Býka, trigonem ke Slunci, sextilem k Luně) výrazně v plusech, byť jako obvykle připomínám, že i Jupiter, jakkoliv vzbuzuje dojem univerzálního miláčka, má své problematické stránky a dokáže s námi zamést!
 
Každopádně, úplněk za námi, Luna už si jede svou linku, ale trigon Slunce (dnes mezi 6°-7° Kozoroha) k Jupiteru (5°36' R Býka) přetrvává. Ještě pořád nás dopuje povznesenou náladou, radostným vzrušením, neřkuli životním optimismem. Natolik, že snadno uvěříme falešným představám o své omnipotenci. Já vím, je to trigon, ne kvadrát, tak nač ta varování? OK, už končím... jen připomínám, že Jupiter je toho času stacionární! To znamená, že konec jeho retrográdní revizní mise v Býku se blíží, Jupiter brzdí, co mu síly stačí, a protože jde o kolos (co do velikosti druhý v pořadí hned za Sluncem, a to zas není planetou, takže jiná liga), rozhodně nezastaví z minuty na minutu. K bodu obratu mu zbývají dva dny! To je jak nic! A když nemůže svou bombastickou, růstovou, expanzivní energii využít k pohybu po horizontále, pere ji do nás vertikálně. Jenže ještě pořád couvá. Technicky, de facto stojí na fleku. Proto, jakkoliv se za trigonu Slunce k Jupiteru přímo nabízí výzva k novým projektům, já bych s tím tentokrát ještě počkala...
 
OSOBNÍ
Víte co? Nenadála bych se, že to řeknu, ale já už z Jupitera nemůžu! Stojí – a tím myslím STOJÍ, nikoliv přechází – mi prakticky nad Sluncem. Vlastně i kvadrátem k mému nativnímu Jupiteru. Je toho prostě moc. Moc všeho. Moc (nenaplněných) očekávání, moc (nezrealizovaných) vizí, moc (nepostupujících) projektů, moc (pozitivitou přetékajících) událostí, moc všeho ... a to vás zahltí, i kdyby na vás Jupiter lil, co máte v životě nejraději. Jak já se těším, až se obrátí a poodejde! Ta úleva! A vtipe vylez, po téhle přepálené několikatýdenní zahlcující kúře se ještě víc těším na Saturn, který se k mému Slunci co nevidět vztáhne sextilem a pomůže mi najít rovnováhu. Brzo!
 
Tak jo, k těm opominutým událostem. Je tu ještě jedna věc. I když tu ještě jakž takž stíháme. Chiron.
 
CHIRONSKÁ (fialová)
I Chiron končí svou retrograditu. Zastavil se dnes, to je ve čtvrtek 28. prosince 2023 krátce po půlnoci na 16°23' Berana, a v tuto chvíli už se připravuje znovu vykročit směrem vpřed. Bohu díky! Máme za sebou pětiměsíční intenzivní léčebnou kúru, lokalizovanou primárně v prostoru 16°-20° Berana, ale distančně i v tomtéž rozmezí Raka, Vah a Kozoroha. Během ní jsme dost možná ronili hořké slzy bolesti a marně se snažili si vzpomenout, proč jsme se vůbec k téhle proceduře upsali. Připomeňme si proč. Protože nebylo zbytí! Protože naše trápení bylo tak nesnesitelné, že nám neumožňovalo pohnout se z místa. A přestože uplynulých pět měsíců, kdy jsme byli znovu přinuceni přiznat, odhalit a vyčistit své staré rány, ať na těle či na duši, nebylo v tomto smyslu procházkou růžovým sadem, jsme nyní zdravější, silnější a daleko víc sami sebou. Opravdu sebou. Daleko způsobilejší soustředit se na požadavky severního lunárního uzlu, který nám prstem jasně ukazuje, kam napřít svou jedinečnou, individuální energii, kde vyniknout a zvítězit!
 
A VSUVKA ZE STŘÍDAČKY…
Mimochodem, všímáte si, jak se nám retro lavička uvolňuje? Před třemi měsíci seděla na střídačce plná sestava silových hráčů. Z téhle partičky zbývá už jen Uran a Jupiter, a ten se navíc za dva dny (30.12.2023) zvedne a rozběhne do hry. A Merkur, samozřejmě, jehož retrogradita je sice citelný vopruz, ale máme ji za pár. A její dosah ve srovnání s ostatními frajery, kteří nás po celý podzim drželi zkrátka, nestojí za řeč…
 
Tak. Teď jsem si musela jít znovu přepočítat barvičky v úvodním obrázku, protože – to už jsem říkala – je toho tolik, je toho moc a já to s tím Jupiterem prostě nedokážu ukočírovat. Ještě nám zbývá červená linka. Tou jsem měla původně v úmyslu začít. Jakože ústřední téma, to ostatní bude jen intro, maximálně dvě, tři věty … a kde jsme? OMG! No nic, přepočítávám, už to vezmu jen stručně. Doufám.
 
MERKUR, MARS, NEPTUN (červená a končíme)
OK, Merkur, stále retrográdní, už za hranicí stoického Kozoroha, se na 24°22‘ Střelce potkává (přesněji řečeno potkal, asi o půl druhé v noci) s Marsem. Ten míří vpřed. Uvádím jen pro jistotu, začíná to být trochu chaotické. Každopádně, jaký je cíl a efekt jejich schůzky? Mars se snaží popohnat Merkur v rekapitulaci všeho, co leží na stole k vyřízení. Honem, honem, čas běží, ani ne týden a otáčíme se dopředu, ať to všechno stihneš! Merkur, jenž má k neuroticismu nakročeno od přírody, přirozeně zrychlí. Zřejmě v domnění, že tím skutečně ovlivní svůj výkon. Míněno pozitivně.
 
A možná by to i fungovalo, kdyby se obě planety nesetkaly ve společném kvadrátu k Neptunu (25°02‘ Ryb). „Jojo, jasný, tak já přidám! A co že to mám udělat? Promiň, teď jsem se nějak ztratil! Můžeš mi to zopakovat? Jo ty už si to taky nepamatuješ! No nic, tak ono se to vrátí. Hele, mně je stejně nějak slabo, bych si nejradši lehnul. Co? Nevykašleme se na to? Ne? Ale tak to tolik nehroť, já už fakt nemůžu … a krom toho, kam chceš teďka jezdit? Venku prší, mrzne, bude tam náledí, hele, já si myslím, že bysme to mohli odložit … a tak nenervuj pořád, OK, dobře, už vstávám! Ježíšmarjá, vždyť už jdu! No super, a kde mám kalhoty? TVL, to se vážně nedá!! Mně už vážně nejspíš hrábne … „
 
Víte co? Vzhledem k tomu, že tenhle rozhovor, ať už mluvíme s někým nebo nám jenom rezonuje ve vlastní lebce, běží a poběží ještě hodiny, necháme to otevřený … pokud potřebujete nápovědu pro lepší představu, jak to může vypadat, pusťte si A je to! Tam je všecko! A pokud už máte dost i bez Pata a Mata, vypněte všechny generátory podnětů, které vypnout můžete, a nechte věci plynout až do postupného rozvolnění. Jasně, ten pocit, že nestíhám a musím zabrat, je naléhavý, ale zrychlením to nezlepším. A domněnka, že když se do toho pořádně opřu, urvu to všechno, to už je čistokrevný blud. Iluze a haluze, marnost nad marnost. Nic nám neuteče. Dva dny a Merkur se zase bude schopen soustředit. Tři dny a Mars se vrátí do své síly. Tak co? Stojí za to se štvát? Stojí za to psát takhle naddimenzovaný texty, který se nedají udržet na uzdě, nedají dopsat a už vůbec nedají dočíst, co? Pche!