Bolehlav mám od včerejška a myslím, že opozice Slunce (1°-2° Lva) k Plutu (0°52‘ R Vodnáře) v tom bude mít prsty. Jde o kritickou vazbu čelní konfrontace s vlastním … stínem? Už zase? To slovo používám často a dnes mám nějak pocit, že ho slyšet nechci. Půjčím si slovo „ďábel“. Tarotovou kartu Ďábla totiž dnes vidím před očima zcela jasně. Se vší silou, odvahou, sebejistotou, nebojácností a svobodou žít svůj život po svém. Se vším, co bývá zvenčí, nahlíženo optikou ega a morálky, vnímáno jako špatné, nečisté, zahanbující, nepřijatelné, zlé a temné. Většinou proto, že neohrožené, nespoutané, kreativní, neovladatelné a nekontrolovatelné. A co se – pod tlakem společenské kultivace – naučíme skrývat. Někdy tak dokonale, až uvěříme, že to neexistuje, a pokud, pak rozhodně ne ve mně! Do téhle kategorie samozřejmě řadíme různé vlastnosti a situace, to podle vlastní povahy, pod vlivem výchovy, kulturního prostředí, civilizačního narativu… ale na tom nesejde … je to prostě hnus! Fuj! A přesně tomuhle hnusu se dnes podíváme do očí. Prohledáme ho, důkladně prozkoumáme, ponoříme do něj ruce, zašátráme poslepu v kalných hlubinách a kdo ví, co nahmátneme … každopádně, není to komfortní pocit, Zdroj své síly můžeme samozřejmě nahmátnout na první dobrou, bezpochyby tam někde je! Ale statisticky je šance na okamžitý zásah mizivá. Budeme muset pátrat. A než se k pokladu prodrápeme, kdo ví, nač narazíme! Co nás napadne, uštkne, bodne, šlehne, otráví. Co v nás vyvolá úzkost, hrůzu, závist, žárlivost, nenávist či hněv a zuřivost. Co nás vyděsí, ovládne, posedne, spoutá strachem, poníží, vtáhne do závislosti, zbije, zdeptá, zlomí, zdrtí. Co nás přiměje sáhnout k odporným metodám typu kontroly, šmírování, manipulace, vydírání, zastrašování, nátlaku nebo násilí, které bychom u sebe nikdy nečekali… Slunce v opozici k Plutu je krátkou, řekněme dvoudenní intenzivní tenzní konstelací, která nás přesně k tomuhle všemu přinutí. Aspekt extrémního tlaku, vnitřního nebo vnějšího, osobního i společenského. Vazba testující naše ego v jeho nejméně sympatických, dokonale vytěsněných projevech. A také příležitost o kousek se přiblížit k tepajícímu, vroucímu, magneticky pulsujícímu jádru své existence, ke své podstatě. A sloupnout další falešný, přežitý, dávno už toxický nános, který nám brání v žitém kontaktu se svým pravým, ryzím já. Slunce je konfrontováno s mimořádnou zátěžovou situací, kterou nelze odmávnout a smést ze stolu. A jako obvykle se v tuto chvíli dělíme na ty, jimž vazba vstupuje do života zdánlivě náhodně a krátkodobě, a na ty, jichž se dotýká v jejich neuralgických bodech. Pokud patříte do první kategorie, Bůh vám žehnej a tu migrénu tepající ve spáncích už nějak vydýcháte. Pokud se vás však tato konstelace dotýká bytostně a dlouhodobě, což znamená že tranzitní Pluto je aktuálně v kontaktu s některou z planet vašeho nativního horoskopu (ověřte si v radixu obsazení prostoru 0°-2° fixních znamení Býka, Lva, Štíra, Vodnáře), je tu den, kdy vás situace v rozehraném transformačním příběhu skřípne ještě o něco silněji než jindy. Přitlačí ke zdi a kolenem přiklekne krční tepnu. To abychom se konečně pohnuli z místa, protože protrahovaná paralýza nevede nikam a jakýkoliv posun je lepší než žádný. Ať jde o moment kapitulace, totálního odevzdání a posledního vydechnutí, neboť i smrt je rozuzlením, anebo o moment odhodlání, nalezení zdroje, napojení a zrodu nového života. Jedno ostatně souvisí s druhým. Bez krize žádný progres neexistuje. Změna je nevyhnutelná. Prosazuje se naléhavě, mimo naši kontrolu a za dané konstelace často proti naší vůli, ale věřím, že někteří z nás už to dokážou na vědomé úrovni uhrát bez odporu. Protože proti Plutu není odvolání a stavět se proti síle, která se rozhodla proměnit náš svět, přerod jenom zhorší a bolest prodlouží. Utkvělá představa, že držíme svůj osud v rukou, že nejlíp víme, jak se má náš život odvíjet, je v této chvíli vysoce kontraproduktivní. Přijetí předurčené nutnosti běžícího příběhu, to, čemu říkáme kapitulace, ale můžeme to stejně dobře nazvat odevzdáním se procesu, je naopak jediným způsobem jak událostmi projít pokud možno bez zbytečného masakru a sebedestrukce… konec konců, i dítě ví, jak se narodit, a porodní asistentka vám doporučí vnímat a respektovat vedení těla. Nepopírám, že proces je to náročný, ale snahou o jeho odklonění, zastavení, zvrácení si rozhodně nepomůžeme. DOMÁCÍ ÚKOL?
Comments are closed.
|
Archiv textů
June 2025
|