Možné je cokoli, čemu věříš

Photo by Marli M on Unsplash    

Nedělní úplňkové ráno. Koukám na nebe a měsíc nevidím. Věřím však, že tam někde je. Protože víra je důležitou součástí dnešní konstelace, důležitou součástí života. Koukám na nebe. Za ranního rozbřesku je plné bílých obláčků, za nimiž prosvítá vycházející slunce a třeskutě modrá obloha. Každý z obláčků tak má zlaté lemování, ozdobnou obrubu naděje, možná právě skryté, ale pronikající do našeho vědomí s ujištěním, že slunce se dřív nebo později znovu objeví. Koukám na nebe a moje oči se vpíjí do mezer mezi mraky, průzorů do vysokých vrstev atmosféry, do dálek tušených obzorů, a probouzejí touhu dosáhnout nových horizontů. Zamrkám, a jsem zpátky na Zemi. Mozaika na nebi proměnila své barevné spektrum. Pořád však vytváří fascinující komplexní obrazce, vyzývá k uvolnění fantazie a k rozletu do kteréhokoliv ze světů, o nichž sníme, protože možné je vše, co naše mysl dokáže připustit. Úplněk ve znamení Střelce právě vrcholí... Mějte se skvěle, anebo jakkoliv chcete!