Mořská nemoc, větrné mlýny a joy of missing out

Mám mořskou nemoc. Normálně doma, na pevné zemi. Prý se tomu říká cestovatelská kinetóza. OK, pro mě, za mě... Moudrá kniha (nebo snad moudrá sova?) říká, že "kinetózu vyvolávají nízkofrekvenční vibrace, tedy kývání tělem různými směry. Rovnovážné a zrakové ústrojí, proprioreceptory v končetinách a v žaludku pak vysílají do mozku rozporuplné vjemy, mozek nenachází shodu informací a nevolnost vzrůstá".

A jsme doma! Jasně, Merkur jako hlavní představitel mozkové činnosti už má tohle za sebou. Ale Slunce, jakkoliv jeho záběr a kompetence jsou daleko širší, dokáže v Blížencích jeho funkci zdatně suplovat. A v tuto chvíli se na posledním stupni (známe ty večírky na rozloučenou!) Blíženců zmítá všemi směry nad i pod hladinou neptunského waterboardingu a naprosto neví, co si myslet.
 
Asi by se dal sepsat dlouhý seznam vedlejších příznaků. Jen mám trochu pocit, že vedlejší příznaky tak nějak předpokládají nejprve samotnou existenci hlavního, žádoucího výsledku. A ten tu bohužel chybí. I když, dost možná ho najdete a jenom mně uniká... Každopádně, ať už je to s vedlejšími příznaky jakkoliv, projevy tělesné, duševní i duchovní, s nimiž se v těchto dnech potýkáme, zahrnují kde co - od celkové slabosti a vyčerpání, fyzické i mentální únavy, přes pocit zahlcení, naivity, přehnaného idealismu, neřkuli vyslovené debility, neurčitosti cíle, přes nedorozumění, nepochopení, zmatení, nápadné či méně zjevné lži, klamy a podvody v běžném každodenním provozu, po provalená tajemství, pocity selhání, zklamání, viny, ztráty důvěry, víry i smyslu života, lítosti i sebelítosti... A nad vším ta rozplizle všeobjímající marnost a nejistota ohledně dalšího směřování... O tom, že za téhle konstelace chytíme, vstřebáme a necháme se převálcovat každým svinstvem, co jde kolem nás, ať už mluvíme o letní viróze nebo o šeptané pomluvě, ani není třeba se zmiňovat...
 
Takže? Je to pořád stejný. Ještě chvíli počkejme. S tím, abychom činili zásadní rozhodnutí a nevratné kroky. Pokud se dokážeme vyhnout stresovým situacím, tím líp pro nás. Samozřejmě namítnete, že to je hraběcí rada a jak to asi udělat! A chápu, že mnoho věcí je zcela mimo dosah naší vůle. Na druhou stranu, proč si přidávat? Proč se právě dnes nervovat něčím, co může klidně počkat do příštího týdne, do příštího měsíce nebo snad do příštího života... fear of missing out? FOMO známe všichni, předpokládám. Ale věděli jste, že existuje protilátka? Jmenuje se JOMO – joy of missing out, protože všechno je jen otázkou úhlu pohledu. Dnes si prosím všichni naordinujme velkou polévkovou lžíci JOMO hned po ránu... všechno, všechno dnes může počkat...

---

P.S. Ty větrné mlýny – pamatujete si Dona Quijote de la Mancha? Jaký měl horoskop on, to samozřejmě nevím. Jeho autor, Miguel de Cervantes y Saavedra, však ve svém nativu kritickou vazbu Neptunu k Merkuru má. Nijak překvapivě... 

Dokud neptunské sevření nepoleví, setrvávám v pozici minimalistického tvrzení, že do pouštět se teď do studia může jen šílenec, takže proč se namáhat se seznamem doporučené literatury? Kde najdete všechny materiály potřebné k porozumění a pochopení výkladu už beztoho víte... I to, jak můžete tenhle blog podpořit :)