Klid: dýchám, dýchám, dýchám... a už ječím

Slunko se dnes potkává s Merkurem. Oba v Beranu, oba v rozběhu, akorát každý jiným směrem. Slunko vpřed, Merkur vzad. Narazí na sebe dnes večer ve tři čtvrtě na devět na 4°25' Berana. Smělost a pohotovost k rychlé reakci, anebo lehkomyslná, impulsivní zbrklost? Jedno i druhé je pravda. Merkurická revizní cesta je už skoro v polovině. Merkur aktuálně prochází mentálním a komunikačním prostorem, v němž operoval kolem 6. února 2025. Co řešil? Kdo ví, tenhle Merkur není zrovna ochránce paměťových stop. 

Slunko přihlíží, svítí baterkou a prstem ukazuje na kritické místo: "Hele, vidíš? Tady je to rozbitý! Tohle nefunguje, nedotáhl jsi to a teď máme průšvih!" 

"Cože? Jak to? Ježíšmarjá, to je furt nějakýho zdržování! Takovej vopruz! To se fakt musíme drbat v každé prkotině?!" Merkur se neochotně vrací, aby situaci napravil. Aby dorovnal, co zůstalo nedomyšleno, nedotaženo, nevyřčeno, co bylo chybně definováno, zadáno, nepořádně vysvětleno, mylně pochopeno. Kdyby bylo po jeho, vykašle se na to a svět se taky nezblázní - no ne?! Merkur v Beranu se nechce zastavovat, natož vracet! Merkur v Beranu sprintuje vpřed a rve to hlava nehlava! Merkur v Beranu nesnáší prodlevy, odpočinkové fáze, pauzy na rozmyšlenou. Merkur v Beranu chytá kopřivku ze slova trpělivost.

A přesto se tenhle Merkur právě vrací, aby dal věci do pořádku. Bohužel, ani rozvážná náprava situace není jeho silnou stránkou. Cuká to v něm, cuká to i v nás. A navíc to Slunko, tolika energie, to člověka akorát rozhicuje! OMG! WTF! "Tak honem, ukaž! Kde je problém?" Merkur se řítí v protisměru jak utrženej vagón. Jeho nálada je nabuzená až zběsilá. Stejně jako naše mentální vyladění. Vysoká rychlost nepřeje dotaženým myšlenkám, propracovaným intelektovým konceptům. Převažuje splašená nedočkavost, sebestředná dychtivost, nesoustředěný zmatek.

BTW, vzpomínáte na poznámku o koktavosti jako důsledku rychle běžícího Merkuru přinuceného ke zpětnému chodu? Jo? Tak si dnes pusťte Osobnost plus s Bárou Tachecí - až mi jí bylo líto! No jo, konstelace nepřečůráš!

OK, a jaký že to má význam? "No, to by mě teda taky fakt zajímalo!" zařve Merkur a hystericky se rozesměje! Obvykle nás má tahle konstelace přimět ke zpomalení, přinést hloubku úvah a nabídnout příležitost k rozjímání. Za daných okolností mi však připadá, že jen generuje pocit zpoždění a frustraci z marné snahy doběhnout odjíždějící vlak. Ale dost možná, že nás tahle na nervy brnkající konjunkce nutí vrátit se k načatým tématům a uvědomit si, co nás opakovaně dráždí, provokuje, rozčiluje, co potřebujeme vyklopit, co už definitivně musí být vysloveno a vyjasněno - jednoznačně a na férovku. A už to lítá! Že by to sneslo trochu diplomacie na dorovnání? No jo, a ve Vahách jako z udělání ani noha - vlastně počkat, někdo tu je: Lilith, a ausgerechnet na posledním stupni! "Haha, vtipe vylez! Tak to se fakt směju!" ječí nepříčetně Merkur a chytá se za hlavu.

Tak jo, dýchat a vědomě zpomalovat. Dýchat a nespěchat. Dýchat a dýchat a dýchat... a počítat do... do padesáti? To by možná mohlo stačit...

---