 Slunko na 8° Lva. Merkur na 9° Lva, ten ale couvá. Je zhruba v polovině své revizní cesty. Jemu i nám zbývá ještě 11 dní do konce retrogradity. Ještě 11 dní na dokončení auditu, dotažení a nápravu našich odkládaných, nepříjemných a "Ježíši joooo, však já to udělám, nemusíš mi to furt připomínat!" komunikačních, logistických a pohybových lapsů. Čas vyřídit, co už mělo být dávno hotovo. Čas udělat si pořádek na stole. Na tom skutečném, nebo pomyslném. Všichni víme, úkol známe.
 Mělo mě napadnout, že se něco děje. Něco s Chironem. Koncentrace prožitků zranění, traumatických vzpomínek a vyprávění o bolesti a příběhů, které v sobě bolest implicitně nesou, se poslední dobou zahušťuje. A nejsou to ledasjaké historky o namoženém lokti, ale ty hluboké, syrové, u kterých mám co dělat, abych nebrečela. Anebo brečím. Což je ostatně lepší než to držet v sobě. Dotýkají se nejcitlivějšího místa v nás, podstaty našeho bytí. Otázky na právo samotné existence...
 Luna netvoří dějiny. Může být poslední kapkou, katalyzátorem, to ano. Primárně však ovlivňuje naše emoce a pocity. Znamení střídá každé dva a půl dne. Překryje aktuální situaci filtrem nálady, a tím změní naše vnímání a prožívání.
 Slunce (4° Lva) se vyvázalo z trigonu k retro Saturnu (1°46' R Berana), k retro Neptunu (2°03' R Berana) a vlastně už i z opozice k retrográdnímu Plutu (2°33' R Vodnáře). Vypjaté energie se uvolňují, paměťová stopa možná slábne, pachuť na jazyku a stín v duši však ještě nemizí... a dobře tak, jedině díky téhle připomínce můžeme s transformací pracovat dál, i když se naše pozornost odkloní jinam. Na Pluto se nezapomíná.
 Luna ve Lvu, novoluní za námi, nastartovali jsme nový cyklus. A Slunko (2° Lva) nabíhá do přesné opozice k retrográdnímu Plutu (2°35' R Vodnáře). Zářící, třpytivé, velkolepé a famózní Slunce ve Lvu hledí do tváře nejhnusnější špíně svého světa. Svému nejtemnějšímu stínu. Své nejděsivější hrůze. Nahoře huj, dole fuj, říkala moje babička. Dnes je ten den, kdy bude naše na královském trůnu usazené Slunce přinuceno podívat se až dolů do temného sklepení, do žaláře, do hladomorny, aby skutečně poznalo, uvědomilo si a připustilo, co se děje pod skvělou party na povrchu. Masky padají. Osud nám je strhne a strčí náš čumák rovnou do bahna. Pozlátko se smylo, co zbývá? Hniloba? Plíseň Špína? Zlo? Tohle je spodní vrstva reality za krásnou fasádou. Už není možné ji nevidět. Konec přetvářky. A začátek ozdravného procesu. Něčeho se budeme muset vzdát. Vyčistit prostor pro nový život. Není to snadné, ale přiznat si a přijmout i odvrácenou stránku svého já je prvním krokem k sebeobrodě, ke vzkříšení. Strach je přirozený, ale silní jsme se Sluncem ve Lvu dost.
 Tak jo. Sprintujeme do finiše. Luna dobíhá další kolo. Chvíle vnitřního zastavení a zklidnění před začátkem nového cyklu. Noříme se do sebe, reflektujeme, hodnotíme, uzavíráme. Dnes ráno ještě v Raku, pro introvertní ponor ideální znamení. Dva přecitlivělé dny za námi, jeden ještě dáme.
 OK, Slunko máme ve Lvu a jeho velkolepá show začíná zostra. Na prvních stupních mnoha znamení je totiž po letošní jarní sezóně přestupů z týmu do týmu dost narváno. S kým se tedy Slunce bezprostředně po vstupu do Lva potká? S Uranem, Saturnem, Neptunem i Plutem. Nebudeme žabařit, tohle je exponované Slunko ve Lvu a konference na nejvyšší úrovni.
 Vrcholná sezóna solárního cyklu. Slunce vstupuje do Lva, do svého domovského znamení. Do znamení čisté radosti ze života, do znamení necenzurované spontaneity, do znamení štědrosti a kreativity, do znamení zdravého sebevědomí, hrdosti a bezprostředního sebevyjádření. Do znamení, které hřeje a září, jako Slunce samo.
 Retrográdní Merkur v plné parádě. Na scénu nastupují Chiron a Slunce ve včera avízovaném kvadrátu. A s nimi rovnou vezmeme i Mars na jižním lunárním uzlu, oba na 19° Panny.
|
Archiv textů
November 2025
|
