Ačkoliv aktuální konjunkce Mars a Chiron stále trvá a zřejmě už jsme si všichni píchli prstem do své rány, osahali svou úzkost a potkali se se svou vnitřní nejistotou, ve většině případů máme dnes tak trochu volnější den. Luna ve Vahách pod vládou Venuše se blíží k Jupiteru, a tím velmi rezonuje s Venuší v Rybách pod spoluvládou Jupitera.
V pořadí za sebou: Saturn a Juno ve Střelci, Mars a Chiron v Rybách. Tedy strach a vztah, agrese a zranění. Dva a dva proti sobě, ale ono je to nakonec jedno, kdo s kým. Kombinatorika. Kolik variant, tolik situačních scénářů. Protože konjunkce nebo kvadratura, obě v sobě nesou výzvu a konflikt, a tedy řešení. Řešení nepřichází nikdy v době klidu, tam si užíváme pohodu a kdo by se kam hrabal. Proto nám vesmír sem tam hodí rukavici a nám nezbývá než ji zvednout.
Jupiter ve Vahách zpomaluje, stacionární fáze před obratem do retrogradity. Už teď? Vždyť jsou to ještě tři týdny! Jo, jenže když mluvíme o změně směru pohybu jakékoliv planety, vždycky musíme zvážit určitou vůli, čas a prostor k tomu, aby takový kolos mohl dobrzdit a provést své otáčecí manévry. A to bývají menší kousky, ne Jupiter, těžká váha Sluneční soustavy.
Kdyby nebyla Luna ve Lvu, mohla by klidně být v Tygrovi. Zkoušeli jste si někdy najít svoje alter ego mezi zvířátky ze Stokorcového lesa? Já jsem jasnej Tygr ... a vy?
Luna ve Lvu uzavírá na nebi velký trigon s Uranem a Saturnem, dvěma aktéry oné konstruktivní změny, kterou plánujeme postupně zrealizovat v průběhu letošního roku. Luna není v této konstelaci projektovou manažerkou, ani team leaderem, nemá za úkol a zapotřebí burcovat nás k akci nebo sama začít makat. Ale! Přece jen přináší aktivitu: inspirativní dotek, jiskru nadšení, prostě moment, který nás dnes povzbudí a dovolí nám uvěřit, že už to začíná, už se to rozjíždí, věci se dávají do pohybu a ono to nakonec opravdu půjde! Nečekaná maličkost, která potěší a současně nás povzbudivým gestem nasměruje k našemu cíli. … a už vůbec ne sebe.
Emočně přepjatý úplněk. I když, každý úplněk je emočně přepjatý. Tak si to vynásobme dvěma, protože dnes v Raku. V Raku, který v sobě zahrnuje naši prvotní emoční zkušenost z doby, kdy jsme světu zcela vydáni napospas. Pocit vnitřní jistoty a bezpečí získaný anebo taky ztracený v našem domově, v dětství. Důvěru v existenci bezpodmínečné lásky anebo zkušenost, že nic takového neexistuje. Schopnost absolutního spolehnutí se na nejbližší osobu anebo strach z uvolnění se. Schopnost požádat o pomoc, poskytnout a přijmout péči ve chvíli oslabení. Prostě všechny základní citové potřeby člověka a umění jejich naplnění. U druhých, ale i u sebe. V komentáři k dnešnímu postu jsem našla zmínku o pozapomenutém sextilu Mars – Pluto. No jo, máte pravdu! A přitom taková síla! Jenže valí vespod, nestrhává na sebe pozornost, snadno ji přehlédnout ... ale přitom to je krev života! Stačí se zastavit a ucítíme ji. Podzemní vibrace, tepající proud, tlukot srdce. Rozhodnost, odhodlání, zacílení, výdrž, fascinace a vášeň. Nepochybný talent svého druhu, schopnost vytáhnout to podstatné z hlubin, a to v libovolném oboru. Absolutní nasazení, přirozená pohotovost v krizové situaci a ochota přijmout roli vůdce, je-li to nutné. Plus výkon v režimu všechno nebo nic.
Dvě centra horoskopu, Slunce v Kozorohu a Luna v Raku. Dvě centra našeho já, vědomí a duše. Obě ve významných aspektech vůči ostatním planetám a jeden den do úplňku. A ten bude! K ověřené úplňkové sestavě se tentokrát pokusí vnutit i Pluto – sice už ho necháváme za sebou, ale Pluto má dlouhé prsty a silný hlas, těžko uniknout z jeho dosahu.
Musím říct, že veškeré včerejší obraty Merkuru do direktivity mě nechaly poměrně nedotčenou. Naopak, ještě pořád ta stacionarita a tupo v hlavě, těžko v pohybu. Pocit, že navzdory všemu těšení, až se rozběhneme, najednou zjišťuju, že nemám všecko hotovo. Jako na školním výletě, "Tak děcka, vstávejte, vyrážíme!" a najednou chaos, ještě poslední sousto svačiny, rychle sbalit batoh, zašněrovat tkaničky, ten záchod už nestihnu, no nic, jízdenky a valíme ... No, nevadí, to srovnáme za chůze ... protože už vážně jdeme!
Slunce přesně v konjunkci s Plutem. Dnes. Ponechme stranou vnější projevy, situační tlaky, pocit, že to na mě padá a kdo ví, co ještě. Podstatou této výroční konjunkce je setkání s naším nejhlubším strachem. Všechno, co se nám děje, je jen manifestací tohoto strachu. A děje se nám toho hodně, nikdy nejde jen o jeden hlavní proud. Bývá tu centrální téma, to ano. Ale události běží podle rčení "Na pos*aného i záchod spadne!". Ona ta rčení nevznikla sama od sebe, že? Jako bychom zažívali smršť tlaků ze všech stran a jeli v režimu multitaskingu. A to právě ve chvíli, kdy potřebujeme všechny síly napřít k obraně svého já, abychom přežili.
Přituhuje. Sledujte růst intenzity na stupnici od jedné do desíti a snažte se vydržet co nejdéle.
Jakmile se tlak stane nesnesitelným, zvedněte ruku ... ale no tak, prosím vás, jsme sotva na pětce! Slunce v Kozorohu na dva stupně od Pluta, což znamená, že dva dny ještě utahujeme šrouby, tenze stoupá, pak krize, zlomení a úleva. Načasování shodné s retrográdním Merkurem, zhruba pět dní do obratu ... to je ale náhoda! |
Archiv textů
April 2025
|