A od teď už samá pozitiva a sociální jistoty...

Je 4. srpna 2023. Den, k němuž jsem se tolikrát vztahovala ve svých do omrzení se opakujících textech o Plutu v kvadrátech k ose lunárních uzlů. Zatím hezkej den, apokalypsa se nekoná. To snad nikoho nepřekvapuje, bavíme se o hlubinných transformačních procesech, ne o atrakcích pro bulvární tisk.

Co však zarazilo mě, je poznámka v komentářích ke včerejšímu textu o Luně v Rybách, která proplouvá kolem vrcholů kritických konstelací letošního léta. Poznámka naznačovala, že ufff, tak hurá, máme to za sebou, průsery končí a můžeme si odfrknout, už to půjde jen k lepšímu. Zarazila jsem se, protože přesně takhle bych to rozhodně neřekla. Zároveň chápu, jak lze k této domněnce dojít. Ale cítím potřebu uvést ji na pravou míru. Právě díky skutečnosti, že se bavíme o Plutu a ose uzlů, tedy o transformačních procesech běžících v hlubokém (individuálním či kolektivním) nevědomí, je zřejmé, že zatím se nic tak světoborného neděje. Tlak je však právě teď na maximu. Čekáme na poslední kapku, na katalyzační dotyk průchozí planety, která spustí běh událostí.
 
Použiju mé oblíbené přirovnání k veverce, co ve filmu Doba ledová zběsile honí žalud tak dlouho, až jí spadne do jakési průrvy a prosviští až k zemskému jádru. Veverka jej samozřejmě následuje a ve snaze ulovit jej drbne do zemského jádra. To se začne otáčet opačným směrem, čímž se spouští proces dělení kontinentů. Veverka okamžitě pochopí, že průser, ale zatímco ona už v panice mizí za obzorem, mamuti na povrchu země se dál v klidu pasou. Proces nevratné proměny tváře světa běží, ale než propraská skrze všechny desky zemské kůry, pouhým okem nepozorujeme nic zásadního.
 
A pokud se můžu odkázat k podobné události z nedávné minulosti, vzpomeňme si na den technicky přesné konjunkce Pluta se Saturnem. 12.1.2020. Měla jsem nervy dlouho předem, hodně o tom psala, mluvila, čekala ... 13. ledna mi zavolal brácha, že mi nechce bořit domeček z karet, ale že teda evidentně nic extra, co? "Ale nevadí, ono je to vlastně dobře," chlácholil mě. Jenže ono už se extra dělo. Jen jsme o tom ještě nevěděli. Covid valil naplno, zatím bez naší pozornosti. Just saying.
 
Takže, já bych tu kvadraturu Pluta k ose uzlů ještě chvíli v hlavě podržela... jen pro jistotu.