Takže dnes. Dnes je ten den, kdy ve vší vážnosti, uvážlivosti a s pečlivou přípravou za sebou posuneme svůj život o jeden schod výš. Den, na který jsme čekali, když se nám zdálo, že se nemůžeme pohnout z místa. Den, kdy se Slunce setkává se Saturnem, současně se váže k Jupiteru a Uranu. Je to okamžik, kdy přejímáme zodpovědnost a deklarujeme svůj postoj a záměr. Kdy definujeme své plány, soukromě nebo veřejně, podle toho, čeho se týkají. Víme, že veškeré důsledky, jež z tohoto rozhodnutí vzejdou, padají pouze a výhradně na naši hlavu. To je situace, která jindy – i tentokrát – může vzbuzovat obavy, protože zodpovědnost tíží. Ale víme, že naše rozhodnutí se nezakládá na náhlém hnutí mysli, není vynuceno tlakem, není zbrklé a neuvážené. Dospěli jsme k němu dlouhým hledáním pro i proti, porovnáváním hodnot vnitřních s vnějšími. Vyvažováním mezi tím, čemu bytostně věříme, o čem jsme z hloubi přesvědčeni a co tryská z naší duše – a tím, co je dáno, co je třeba respektovat, co jsme přijali jako zákon. Není tu vzpoura proti autoritě, ale přijetí autority osobní. Není to rozkopání všech platných dohod, ale navržení dohod nových, vlastních. Jednáme v souladu s voláním naší duše, toužíme dát svému bytí smysl a nechceme přitom bořit města a pálit mosty. Ale také už nechceme trpně čekat, odmítat vývoj a růst, a ve strachu ze změny pomalu čekat na konec ... nebo na smrt, čert vem eufemismy! Proto se odhodláme ke změně a vykročíme zvoleným směrem. Tahle změna není radikální, náhlá, okamžitá a definitivní. Je to skutečně spíš vnitřní rozhodnutí, možná i vnější deklarace a první krok.
Comments are closed.
|
Archiv textů
February 2023
|