 Dnešní konstelace připomíná kresbu mé dcery v návalu nadšení z nových pastelek. Vybere si svou oblíbenou, nejspíš růžovou, a škrká jak zběsilá až do protržení papíru. Osud si vybral pastelku červenou. Tou maluje kvadráty. Ty kritické, zasekané, zamřížované, zoufalé, neprůchodné, vzpurné, nas*ané aspekty ZDÁNLIVĚ neřešitelné situace. A přesně tak vypadá dnešní horoskop a myslím, že popisky dnes nejsou potřeba:  Jen bych ráda podotkla, že každý kvadrát v sobě řešení obsahuje. Právě proto jsou kvadráty důležité, posunují nás vpřed. Beznaděj je jedním z prvků jejich základní výbavy. Beznaděj se dále stupňuje, a to různými způsoby v závislosti na tom, kdo s kým se v kvadrátu zrovna drtí pákou, a taky v závislosti na povaze každého z nás: někdo propadá strachu a zoufalství, jiný graduje do vzteku a zuřivosti, někdo skočí z okna a jiný sáhne po flašce. A podotýkám, že tohle není návod, kudy se vydat! Chci jen říct, že tenze každého kvadrátu se stupňuje až k mezi únosnosti a pak to rupne! A právě tahle chvíle je oním očekávaným momentem řešení. Proto jsou kvadráty nutné a přínosné, bez krize bychom zůstali trčet. A to je myslím pravidlo, které lze na současnou situaci aplikovat beze zbytku, a to hned v několika rovinách, v dlouhodobém horizontu či v okamžitém napětí těchto několika dní.
Takže, právě se nacházíme uprostřed očekávané mely, nejspíš někde vespod pod nohama té rozjařené skrumáže hráčů rugby. Kvadrát na kvadrát a jeden neví, co si vybrat. Ne že by snad některý z nich byl lepší než jiné. Ne že bychom snad dostali nabídku soustředit se pouze na jediný. Ono to jede všechno zároveň, pěkně se to střídá a prosakuje do sebe, ale možná, že když se podíváme na menu, bude pro nás aktuální nálada o něco pochopitelnější: Kvadrát Jupiteru k Uranu potencuje touhu po průlomu a osvobození, ale jeho očekávání daleko přesahují možnosti aktuálního stavu, jeho bombastické plány se rozplynou jak pára nad hrncem, jeho vize vyšumí do ztracena a nejspíš zbudou jen velkohubé řeči a pachuť falešných nadějí. Mars je stál zaseknutý v kvadrátu k Saturnu, což znamená, že hráč, na nějž sázíme a který by teoreticky mohl převzít jupiterské plány a dotáhnout je k realizaci, byť z druhé strany barikády, je v tuto chvíli paralyzován a neschopen jakékoliv akce. Kdykoliv se zvedne a rozběhne, někdo mu podrazí nohy. Narazí na zákaz, uzávěru, vládní nařízení či na hranice vlastních sil. A to teda jednoho přivede k myšlence, že se na to může …. víte co. Kvadrát Merkuru k Lilith si říká, že takhle to nenechá, túruje mozek, aby vymyslel řešení, znovu a znovu nahlíží všechny alternativy, přebírá, kombinuje, piluje, jenže čím se snaží, tím větší odpor a hádky vyvolává. Logika a argumentace nás v téhle chvíli vedou do slepé uličky, do pocitu marnosti, že z téhle pasti žádná cesta ven nevede. Merkur už nakonec ani neví, čí je a co vlastně chce. … a k tomu Luna ve Vodnáři, teď ráno posazená přesně v epicentru děje. Ta sice čerpá naději z Jupitera, ale zároveň vidí celou situaci v nadhledu. A protože nejúčinnějším obranným mechanismem téhle Luny je schopnost opustit situaci, v níž nenachází smysl a náznak řešení, rozhodí ruce v rezignovaném gestu a se slovy „kašlu na všecko“ se prostě odstřihne … samozřejmě ani to nejde snadno, nakonec se jí to ale podaří a ve večerních hodinách se naše duše, zmítající se ode zdi ke zdi v betonové cele dva krát dva metry pod palbou heavy metalu puštěného na plné pecky, dokáže vyvázat a osvobodit, najít klid … A řešení? Spočívá v tom, že se pokusíme emočně odpoutat a necháme události ležet hluboko pod hladinou našeho vědomí. To je oblíbená poučka všech duchovních učitelů a starý známý vodnářský lunární trik. Děj se nezastavuje, procesy běží, my jim však nevěnujeme pozornost. První z procesů – tu rvačku mezi Vodnářem a Býkem – jsme myslím probrali dostatečně, minule i dneska. Tady hrajeme čistě o čas a spoléháme na standardní, rovněž popsaný průběh kvadratické krize: tlak, neúnosný tlak a prásk! Můžete namítnout, že tahle situace nese vysoké riziko vedlejších dopadů a náhodných obětí. A je to pravda. Na druhou stranu, my ji nezastavíme, není to v našich silách, ztrátám nezabráním tím, že se po hlavě vrhneme do místa, kde to evidentně bouchne. Takže nejlepší, co můžeme udělat, je sledovat průběh a nesnažit se to nějak zastavit. Druhým procesem je dnešní konjunkce Slunce s Plutem, rozehraná včerejším novoluním, které nám skutečně nabídlo hluboce posazený a pevně ukotvený opěrný bod. Toho se držme. Tahle konjunkce se stále drží bokem, zcela mimo všechen ten viditelný, hlučný a pozornost strhující chaos. Dokážeme-li se odpoutat od hysterie, kterou nás krmí média, dokážeme-li ignorovat kravál, který vyrábí naše už téměř nepříčetná mysl, dokážeme-li nereagovat na agresivní výzvy vnějšího světa k zapojení se do toho zmatku tam venku, můžeme se ponorem do hloubky dotknout toho, co považujeme v životě za naprosto nejdůležitější. A tenhle kontakt s vnitřním zdrojem nás znovu protáhne transformačním tunelem a změní náš život zevnitř … možná by stálo za to podívat se, jak se tahle konjunkce Slunce + Pluto (24°-25° Kozoroha) dotýká našeho radixu. A samozřejmě zapojme i úvahu na téma svého nativního Pluto a toho, co je pro nás osobně v tomto životě tím nejdůležitějším opěrným bodem. Tam soustřeďme svou pozornost. To je náš opěrný bod pro turbulentní, chaotické období zvratů. Comments are closed.
|