 Luna ještě ve Vodnáři, toho času bez kontaktů a zcela svobodná. Volná! Jakože úplně! Luna bez aspektů nám umožňuje plout prostorem a časem, aniž bychom byli čímkoliv zasaženi, kamkoliv vtaženi. Luna ve Vodnáři neoplývá hloubkou emočního ponoru, citovou intenzitu pokrevních vazeb, radostnou ani bolestnou subjektivitou osobních prožitků. Jejími devizami jsou nezávislost, odstup a nezaujatost. Dnes je to skoro tak, jako bychom si zašli do biografu a na svůj život se podívali v širokoúhlém provedení s kyblíkem popcornu v ruce. Wow, zajímavej příběh, co? Místy pěkně hustej, místy parádní, chvíli dobrodružství, chvíli nuda, tady to teda řeže do masa a hele, zvrat a nová zápletka ... Vlastně je to dost podobný tomu, co žijeme, ale je tu jeden významný rozdíl: ono se mě to nedotýká! Protože je to přece jen film, to dá rozum! Můžeme o něm přemýšlet, může v nás zanechat stopu, můžeme na něj zapomenout, ale je dobré si zapamatovat tu výjimečnou schopnost podívat se na svůj svět a všechny krize tak jako dneska, s nadhledem, jako v kině. A znáte to: když nejde o život …
Comments are closed.
|