 Pátek. A v hlavní roli Pluto. Připomeňme si, že Pluto je na samém konci (28°26") Kozoroha, toho času relativně čerstvě retrográdní. Před sebou má ještě víc než čtyři měsíce revizní hloubkové orby územím, které jsme – jako už tolikrát – považovali za jednou pro vždy zorané a zryté až do krve ... Tak proč znovu? Kam ještě hrábnout? Co ještě doufáme najít? Skrytou a nejspíš bolestnou pravdu o svém vlastním strachu na hraně mezi životem a smrtí? Ano, nejspíš tu ... protože dokud ji nenajdeme, celá plutonská práce nedává skutečný smysl. Nedosáhneme na transformaci. A transformace pod vlivem Pluta prostě bolí. Bolí tak, aby nás dohnala až na kraj propasti a přinutila nás do ní vytřeštěnýma očima pohlédnout. Bolí tak, aby nás vtlačila až do kouta a v naprostém marasmu, s pocitem totální marnosti všeho nás přiměla kapitulovat a vzdát se. Čeho? Svých vlastních dokonale propracovaných, naprosto neprůstřelných a totálně devastujících nevědomých komplexů, které nevidíme, neřídíme, nekontrolujeme, ale ony nás jako ocelové kleště svírají, drtí, kontrolují a nedovolují nám růst … a my v jejich zajetí pomalu umíráme. Právě tyhle struktury přichází Pluto rozdrtit. Přichází nás osvobodit. Znám však jen opravdu málo těch, kteří dokáží plutonské působení jako pomoc vnímat. Alespoň ve chvíli, kdy probíhá … a je to pochopitelné … Dá Bůh, že ve zpětném zrcátku, s odstupem let, tuhle fázi nahlédneme jinou optikou, konečně porozumíme a možná dokonce pocítíme vděk …
Vymezit období a téma, k němuž se Pluto v tuto chvíli na své revizní cestě vrací, je prakticky nemožné. Planeta je teprve necelý měsíc po svém obratu do retrogradity, což při rychlosti pohybu Pluta během komplikovaných manévrů obratu znamená posun sotva o deset úhlových minut. Řekněme prostě jen, že se stále nejdůrazněji se dotýká těch z nás, kdo mají v nativu osobní planety posazené v rozmezí 26°-30° kardinálních znamení Berana, Raka, Vah a Kozoroha. Samozřejmě působí i na tentýž úsek ve znameních Ryb, Býka, Panny a Štíra, tady vysloveně podpůrně, ale jak víme, rozeznat u Plutu podporu od přiškrcení je často nemožné. Takže proč dnes? Pluto se právě teď váže hned k několika planetám. Kvadrátem k Venuši na konci Berana, taky k Luně, která se dnes s Venuší potkává. Trigonem ještě stále k retrográdnímu Merkuru, už v Býku. Aspekt mezi Merkurem a Plutem jsme myslím minule probrali dostatečně, a právě tahle vazba je zárukou, že navzdory náročné kvadratuře mezi Lunou a Venuší vůči Plutu se dokážeme dobrat skutečné podstaty toho, co právě prožíváme. Kritickým momentem dnešního dne je kvadrát Venuše a Pluta. Nastupoval už včera, dnes dopoledne vrcholí a dejme mu ještě dva nebo i tři dny do úplného utišení. Přítomnost Luny (v řádu několika hodin) můžeme považovat za poslední kapku potřebnou k vyvrcholení probíhajícího procesu, za nasvícení místa děje reflektorem naší pozornosti, ale i za pomocnou ruku poskytující tolik potřebnou péči. Psychické stavy dnešní vypjaté vazby se sbírají z klasické plutonské škály svíravých pochybnosti, mučivé nejistoty, sžírajících strachů a úzkosti probublávající přes všechny vrstvy naší duše až na hladinu vědomí a souvisí bez výjimky s krutě vybičovanou otázkou vlastní sebehodnoty. Navenek se projevují skrytou, o to intenzivnější agresí obrácenou proti nám samotným či proti našim blízkým, přátelům, partnerům, kolegům v obehraném repertoáru mocenské kontroly, manipulace, citového vydírání, pomluv, nátlaku, zastrašování, žárlivosti, mstivé nenávisti … a všechny tyto projevy do jednoho mají potenciál katalyzátoru, fungují jako zkouška ohněm: co má vydržet, v bolestech vydrží, co nemá, rozpadá se definitivně. Přídavek? Dlouhodobá, právě nastupující terapeutická energie kvadrátu Jupitera x Lilith, o níž jsme se bavili posledně, nabírá dnešní konstelací ještě úplně jiný grády. Přestože se tyto dvě kvadratury technicky vzato vzájemně nedotýkají, obsahově spolu bezpochyby souvisí, a shodou okolností se obě odehrávají primárně v rámci kardinálních znamení. Takže ať už nám Pluto tiskne palec silou do krční tepny anebo zůstáváme v roli pozorovatelů, přijměme výzvu a pojďme touto energií projít. Je to hutné, intenzivní a řeže to až na kost. Ale jako vždycky: dáme to! Pozorovatelům nechť pomůže vědomí její pomíjivosti. Těm, jichž se dotýká v neuralgických bodech, ještě jednou opakuji: jakkoliv se to zdá neuvěřitelné a nekonečné, jakkoli stále nevidíte světlo na konci tunelu, respektive porodního kanálu, jímž se právě teď sami prodíráte, jednou to bude za námi a tam venku čeká nový život, protože – refrén – i Pluto nás přichází osvobodit … Comments are closed.
|