 Děje se toho spousta, ale pojďme se ještě chvíli zdržet u Venuše. Včera se naplno ponořila do prohřátých vod vesmírného oceánu všeobjímající lásky. A tahle podpůrná, empatická, smírná, blahodárná vazba stále trvá. Přesto, Venuše se o stupínek posunula a krom trigonu k Neptunu v Rybách dnes už čelně konfrontuje i Pluto v Kozorohu. Obě velké planety účastnící se této konstelace jsou právě retrográdní. Neptun, toho času navíc v konjunkci s manželskou Juno, pozvolna odhaluje závoje idealizace a iluzí v rovině partnerských vztahů. Nenásilně, dalo by se říci něžně. I přesto nás může zaskočit, když spatříme skutečnost bez retuše a plně si uvědomíme, co jsme stejně dávno tušili ... Samo o sobě nejde o invazivní prozření, nejde o drastickou expozici, smyslem tohoto procesu není nás šokovat a přimět k náhlé akci, spíš protřít si oči a připustit status quo, přijmout situaci, jaká je, namísto toho, abychom si ji lakovali narůžovo do podoby, v jakou bychom rádi věřili...
Pluto, rovněž ve zpětném chodu, zabírá – jak je jeho zvykem – intenzivně a hluboko. V kontaktu s Venuší je jeho úkolem přinutit nás přiznat si pravdu o nás samých, o svých hodnotách, svých jistotách, o svém vzhledu, o svých vztazích, o tom, co v partnerství hledáme, postrádáme, čeho se bojíme, od čeho odvracíme, co vidět nechceme a co nám nahání strach. Samozřejmě, že nejde o samoúčelný proces. Smyslem této konfrontace je odkrýt to, co nás ve vztazích dlouhodobě trápí, co nám ve vypjatých chvílích svírá vnitřnosti, a nač – sotva krize pomine – tak rychle, rádi a ochotně zapomínáme. Protože "to se mi asi jen něco zdálo, divný pocit, nejspíš blud". Ne, není to blud. Je to náš strach. Je tu stále. Skrytý, neviditelný, neuchopitelný, jen v nestřeženém okamžiku vztáhne pařát do roviny vědomí. Jedinou skutečnou možností, jak si ulevit, je takové chvíle využít, pohlédnout mu zpříma do očí, uvolnit mu cestu, vytáhnout jej z hloubi duše do vědomí a důkladně si jej prohlédnout, seznámit se s ním, pojmenovat jej a přizvat do svého života. A právě to bude dnes na pořadu dne. Díky Bohu za situaci, v níž k této přímé konfrontaci dochází. Vraťme se v paměti ke včerejšímu text. Láska je tu s námi, je všude kolem nás a chce nás podpořit, obejmout, přijmout a milovat. A to i s připuštěním syrové pravdy, v naší nově zjevené podobě. Comments are closed.
|