a my je spatříme, pochopíme, s mírem v duši propustíme, aby udělaly místo novým. Nic drastického a radikálního, je to laskavý akt loučení a možná nám při něm zesklovatí oči. Nic světoborného, jen stažení závoje ve vnitřím prostoru duše, neviditelné zvenčí, ale pro nás významné. Nic otřásajícího základy našeho života, není to Uran, je to Luna, něžná a stříbrným zrcadlem odrážející těžko dostupná zákoutí našeho emočního světa. A ta nám umožní udělat nenápadnou změnu, jejíž dosah však připomíná efekt motýlích křídel. Tohle jsem byla a už nejsem. Tohle jsem žila a už žít nemám. Tohle jsem demonstrovala a už není proč. Sbohem ...
A než setřete slzu, přiburácí Luna v Beranu a všecko nabere úplně jiný obrátky! Comments are closed.
|
Archiv textů
February 2023
|