 Pluto je na roztrhání. Sotva se od něj odpoutalo Slunce, už je tu Juno. Přesná konjunkce dnes, ale samozřejmě dva tři dny jedním i druhým směrem žádná míra. Juno, strážkyně partnerské soudržnosti a kontinuity, toho času v Kozorohu, je poněkud limitovaná povahou tohoto chladného, restriktivního a faktografického znamení. V jejím podání se může zdát, že vztahy stojí a padají se zodpovědnosti, vyžadují naprostou oddanost závazku, který na sebe při vstupu do manželství (nebo jiné formy soužití) bereme - a tečka. Všechno ostatní je nadstandard vyžadovaný rozmazlenou Venuší. Jenže Juno se potkává s Plutem, a na jeho hru jsou saturnská pravidla krátká. Ano, důvěra a respekt, loajalita a spolehlivost jsou důležitými pilíři každého partnerství. Ale to nestačí. Pluto přitiskne Juno ke zdi, bez pozvání prolomí její v Kozorohu poměrně velkou osobní bublinu, přistoupí tak těsně k ní, až Juno cítí jeho dech, tep jeho krve, uchopí ji za zápěstí a mlčky jí hledí do očí, dlouze, upřeně a bez hnutí … je v tom cítit násilí? Ano, může být. A taky nemusí. Jako všechno, i tahle energie má svou střední hodnotu i své patologie. V ideální verzi Pluto svou vůlí k životu, svou naléhavou intenzitou a transformační silou rozpouští bloky, jimiž se Juno opevnila v domnění, že díky nim zvládne život v páru lépe. Pluto se snaží probudit v Juno a ve vztazích, které spravuje, to podstatné, to, nač zapomněla … pod návalem úkolů a povinností, pod tíhou zodpovědnosti, ve strachu z nedostatečnosti, v obavě z odmítnutí, pod pokřiveným vlivem morálky, díky nejrůznějším obranným mechanismům ega, které se děsí ztráty důležitosti ... a Pluto se snaží Juno sdělit, že pramenem, z nějž vztah žije a bez nějž umírá, nejsou pravidla, ale hluboká blízkost, skutečná intimita, pudová sexualita, fyzické i psychické sdílení, totální existenciální propojení. A ne, nesděluje to verbálně, to není jeho způsob komunikace. Pokud s Juno nehne, příběh je u konce.
Comments are closed.
|