 „Je to vopruz, mami, že píšeš ty předpovědi zpětně! To si jako nemůžeš najít čas a napsat to jako ostatní o den dopředu? Kam ta astrologie potom spěje?“, ohodnotil můj syn tenhle blog poté, co připustil, že by v té astro pavědě mohlo být kdesi hluboko zrnko pravdy. Což teda není jisté, zatím tomu dáme šanci a teprve se ukáže! Nicméně, já k tomu chci dodat, že nepíšu předpovědi, spíš komentáře. Že atraktivním vývěsním štítem, marketingovým bannerem mé práce je sice astrologická diagnostika, nicméně čím dál víc jsem přesvědčena, že těžiště toho monkey businessu spočívá v psychologii. Takže si můžu dovolit ten luxus nevěštit z křišťálové koule a sem tam sem vylepit postřeh k událostem minulým, jejichž význam je nám všem dávno loňským sněhem. Například ke včerejšímu kontaktu Luny s Lilith a Chironem. Nechci zabřednout do technických detailů, ale nemůžu si pomoct – a pokusím se být stručná. Na začátku Berana se tvoří pěkná skrumáž. Údaje ze včerejšího měření průtoku energie v meteorologické stanici Ohřelouny: Lilith na 0° a nějaký drobný, Chiron na 3° a totéž a mezi nimi zhruba od druhé odpolední pendluje Luna. Osobně se domnívám, že pokud nejste skalní fanoušci populární hry na zarážení hlav do hromady písku, tuhle super silnou dávku jste mohli cítit už od samého rána. Každopádně jsem si během dne nejméně třikrát uvědomila, jak výrazně dvojitou vazbu, jak ambivalentní prožitky a pocity nám tahle konstelace dokáže zprostředkovat. Je to jako bychom dostali pochvalu za odvahu a autentičnost, a než si stačíme vychutnat hebký dotek komplimentu hladícího nás po tváři, do sekundy nás přes tutéž tvář liskne facka!
Příklady? No jistě, vždyť jde jen o postřeh, žádné hlubokomyslné úvahy nečekejte. K těm se teprve sbírám a doufám, že na ně dojde, jen co trochu vstřebám tu nečekanou (byť ohlašovanou!) energetickou erupci a najdu kousek klidu a soukromí, abych dokázala hrábnout hlouběji než do konverzační vrstvy. Zatím tu lítá příliš mnoho podnětů, příliš mnoho lidí se dožaduje pozornosti, bačkůrek a snídaně … jo, a píšu to sem proto, abych cítila závazek a neuhnula! Tak. A teď ty povrchní záležitosti na téma „jste úžasná, ale taky pěkná kráva“. Po mnoha a mnoha letech a pod tlakem nejméně dvou lehce hypochondrických a medicínsky obsedantních členů své rodiny jsem se včera dohrabala na servisní prohlídku. Taková ta záležitost, co ji máte v rámci prevence absolvovat co dva roky. Standardní průběh, standardní výsledky, všechno v normě. Paní doktorka (mladá, krásná, štíhlá) pročítá papír se záznamy, pokyvuje hlavou a říká: „Tak já myslím, že to máme celé. Já jsem spokojená. Laboratoř v pohodě, vyšetření v pohodě, i váha v pohodě, a to se dneska málo vidí“, spiklenecky na mě mrkne. Chabě se usměju, protože každá zmínka o váze rozkolísá mé pracně poslepované sebevědomí, a s pokusem o vtip opáčím: „Děkuju za pochvalu, obě víme, že to je to lež, ale jste milá!“ Doktorka, překvapeně kontroluje ročník narození: „Ale kdepak, myslím to vážně, ve vašem věku je to už optimální váha!“ … prásk, prásk, smradlavým hadrem přes čumák a tak narychlo se nedokážu rozhodnout, jestli jsem polichocena nebo mi právě plivli do ksichtu. Odcházím to vydýchat na vzduch … vždyť je to jen epizoda! Epizoda číslo dvě. Ta už mě rozesmála, byť poněkud hořce. Ale přece jen jsem po prvním kole byla o něco pevnější v kramflecích. Dostala jsem e-mail. Vlastně moc hezký, děkuju za něj a doufám, že se autorka nebude zlobit, když zcela anonymně ocituji klíčovou část: „Dobrý den, milá Kláro, ráda sleduji Vaše články na Astropsychologii … protože mne něco ponouká říci Vám syrově jednu věc tak, jak to cítím: když na někoho odkazujete, a já se tam podívám, připadá mi to jako sra.ky, zatímco to, co píšete vy, je PERFEKTNÍ. Děkuji, ulevilo se mi, že jsem Vám to napsala, a budu mít radost ještě až to odenteruju.“ Tak jo. Luna stále drží jednou rukou Lilith, druhou Chirona. Je to zpráva přesně na místě. A po třetím přečtení a jedné skleničce Prosecca je vlastně úžasná! Díky moc, tentokrát už si vybrat umím: vybírám si pochvalu, protože Lilith v Beranu netrpí falešnou skromností, a o chabém úsudku při volbě odkazovaných externích zdrojů budu uvažovat, čestný pionýrský! Tu třetí epizodu snad ani zmiňovat nebudu. Tam jsem totiž rozdávala lichotky i facky já a obojí pochytala moje kamarádka, která z přátelské návštěvy, jež se zvrtla v konzultaci, odcházela v naprostém rozkladu, ale i napumpovaná nadějí a odhodláním, které navíc nikdo nedodává externě, pramení výhradně z vlastních zdrojů. No jo, někdy to tak je. Doufám, za ni, za sebe i za nás všechny, že s nabuzenou Lilith po boku vytěžíme z budoucnosti maximum a svého zraněného Chirona ochráníme, možná i přeléčíme. Comments are closed.
|
Archiv textů
September 2023
|