 Moji milí, přemýšlím, co ještě dodat k letošnímu roku. I závěrečné dny jsou nabité událostmi, ale já moc nejsem ten pečlivý finalizační typ, co dotáhne i poslední aspekt každého cyklu do zdárného zaklapnutí. Daleko spíš jsem to, čemu moje maminka říká „hop na krávu, už je tele“ (a není to její oblíbený model), zkrátka rozjížděč a startér, takže tady už bych to zabalila a pojďme nakouknout za roh do nového roku! Na druhou stranu jsem neurotický systematik, takže navzdory svému cukání vykašlat se na to a rovnou vlítnout do 2020, si to shrneme, pro pořádek … v tom Kozorohu to ani jinak nejde. Tak tedy, zatímco jsme si užívali odlehčení tíhy s Lunou ve Vodnáři (a Luna už je v Rybách, píšu to od včerejška, ale pod vahou úkolů nestíhám), přestoupil do Kozoroha i Merkur ze Střelce, čímž se nám nálož zeminy zase kvalitně zahustila. Nebudu se o něm rozepisovat, však ho znáte – je to ten, co fakt, fakt neumí vyprávět vtipy: suchý, nudný, precizní a tak trochu pesimista, což rozhodně nejsou charakteristiky břitkého autora svěžích konverzačních komedií. Ale nejspíš si ho vyberete do týmu pro jeho spolehlivost, zodpovědnost, důkladnost, systematičnost, pro jeho trpělivost, praktičnost, pragmatismus a přirozenou ochotu respektovat autoritu. A teď očekávám pravidelnou každoroční dávku fakticky podložených stížnosti přítomných Merkurů v Kozorohu na téma „my smysl pro humor máme, to jen vy mu nerozumíte“. No jo, to je život. Merkur se ale hned po vstupu do Kozoroha váže trigonem k Uranu v Býku, takže si může dovolit zasmát se narážce do vlastních řad, dokonce snad může přijít s myšlenkou, která opatrně (opatrně!) vybočuje z normy a z historií prověřené tradice. Velmi odvážné! Viz Strana mírného pokroku v mezích zákona (Jaroslav Hašek , Merkur sice v Býku, ale nalepený na Saturn, no a Uran si z těch dvou dělá šoufky trigonem z Panny … BTW, zrovna Hašek se mi bude hodit k tématu Pluto + Saturn, zejména díky tomu, co mi o něm právě sdělil můj syn).
Tak jo, co tu máme dál: opomenutý, ale vlastně už delší čas zkoušený Chiron. Díky své pozici na začátku Berana pod postupnou palbou všech planet procházejících znamením Kozoroha. Má za sebou náročné období, kdy v krátkém sledu dostal zabrat díky kvadrátu Jupitera (13.prosince a pár dní okolo), Slunce (rovnou na Štědrý den) a právě teď i Merkuru. Kam se člověk podívá, všichni na pohotovosti nebo na ATB, staré rány se ozývají, chronické nemoci probouzí, téma bezmoci a omezení v určitém slova smyslu potkal zřejmě každý. Zatím se teda Jupiter moc nevytáhl. Navzdory luxusní vánoční konstelaci ve spojení se Sluncem to vypadá, jako by veškerou svou energii investoval do zvětšení a zviditelnění existujících problémů a nafouknutí našich bolestí. Striktně vymezené prostory Kozoroha jsou pro něj po svobodném, expanzivním a ničím neohraničeném pobytu ve Střelci zřejmě opravdu stísňující. Dobrodruh upoutaný na lůžko zoufale chrastí ortézami. Pohrůžkou umlčený filosof bije hlavou o zeď. Úvodní kontakt s Chironem na téma autentického vyjádření v rámci pravidel systému, který je schopen tolerovat svobodný rozlet jen v přesně vymezené míře. I přesto, že to trvá neskutečně dlouho a je to hrozná otrava, pořád věřím, že jde o už zmiňované růstové bolesti, kdy si Jupiter osahává zdi svého nového příbytku a snaží se pochopit, proč tu jsou, vymyslet, jak se s nimi popasuje, připustit, že snad mají nějaký význam a hodnotu, a zejména naplánovat si, jak uplatní svůj vývojový potenciál v tak nečekaně limitujících podmínkách. A přijde na to, samozřejmě. Řešením bude zúžit fokus, přepnut z modu vyzařování do všech stran do režimu koncentrace energie zacílené k jedinému zvolenému tématu. Prozření přijde brzy, hned v prvních dnech nového roku. A Chiron? Ten zatím počká bokem, jeho čas znovu přijde, od poloviny února do konce března. K tomu dojdeme. Nějak se z toho nemůžu vymotat, že? Dobře, takže úkrok stranou a pojďme k tomu novému roku. Bude průlomový. Silný a intenzivní. Dost pravděpodobně nám všem přinese dopis s modrým pruhem a v něm naléhavé předvolání ke komisi, která má za úkol zásadním způsobem restrukturovat skelet našeho života. Něco končí a něco začíná. Já vím, tak je tomu vždycky a prakticky v kterékoliv minutě, ale tady nepůjde o kosmetické úpravy, spíš o posun tektonických desek, o přenastavení systému od základů, o vynucené přijetí nových pravidel. Někoho se rekonstrukce dotkne okrajově, někoho drasticky. Jakkoliv všechny změny jsou ve finále dobré, protože umožňují potřebný vývoj, v rovině subjektivního prožívání to asi nebude žádná hitparáda. Ale víte co? Je to tranzit a je dočasný. A krom toho, už jsme ho všichni nejednou zažili. A přežili. Posunul nás dál z místa, které bychom dobrovolně nikdy neopustili. A věřím, že většina z přítomných by se při ohlédnutí zpět už vrátit nechtěla, jakkoliv se tehdy zdálo, že si nepřejeme nic jiného, než aby věci zůstaly při starém. Nezůstaly. Nezůstanou ani teď. Protože život je živý, a aby se nové mohlo rodit, staré umírá. Znovu a znovu. Přeju nám všem, abychom si tohle uvědomění dokázali udržet a s vírou v sílu života a moudrost osudu udělali z roku 2020 rok dobrý a přínosný! Comments are closed.
|