dodá všeho, po čem naše srdce touží, a dodá to v míře vrchovaté, prostě konečně budeme šťastni.
Ale představme si hypotetickou situaci. Mluvím obrazně, v žádném případě prosím nepřikládejte mým slovům váhu lékařského vyjádření! Řekněme, že v těle se právě na plné pecky rozjelo rakovinné bujení. Co byste uvítali? Jeho zpomalení, zbrždění, zástavu a totální vyhubení? Anebo raději zatopit pod kotlem a jen ať to roste, hlavně zvesela? To je otázka ... Situace číslo dvě a tahle je ze života. Jednou, bylo mi asi tak šest, jsem si pouštěla na kopci draka a ten se rozletěl do kraje. Já na špagátu za ním, řítím se z kopce hlava nehlava, cestou necestou, pod nohama štěrk. Znáte ten pocit, kdy nohy běží a běží, tempo se zrychluje a vy už víte, že se to nedá uřídit, že to neubrzdíte a když, tak jedině hubou po zemi? Přesně tak to dopadlo. Můj nativní Jupiter je holt obzvlášť silný a nezná brzdy. Ano, většinou je to fajn a hodně lidí mi to závidí. Ale jsou situace, které se vymykají kontrole. No jo, tak mě tehdy dole seškrábli, namazali genciánou a dobrý. Každá planeta, nehledě na její pověst, má dvě stránky. O Saturnu jsme se v průběhu předchozích let bavili mnohokrát. Ale teď je tu Jupiter a zabírá celou scénu a paktuje se se Sluncem, to se nedá přehlídnout. Taky se na něj vždycky těším, jen ... někdy mám pocit, že už to přehání. Je toho moc a dobrého pomálu. Možnosti? Ano, a plnýma hrstma, tady máš a vyber si ... a my z toho pak můžeme zešílet, protože všecho naráz se prostě žít nedá a jak vybrat to nejlepší? Nové obzory? Ale jistě, třistapětašedesát stupňů kolem dokola, běž, utíkej, cesta vede na všechny strany a všude je krásně! Růst? To víš, že jo, deset kilo navrch a ještě si přihoď, na co troškařit, jen ať se pěkně zaoblíš! Asi jako když si Pučálkovi pořídili malé štěňátko a vyrostla jim z něj Amina. Anebo Hrnečku, vař! Pro dospělé pak Příběhy obyčejného šílenství, jeden z mých oblíbených filmů :) Všechno se daří, příležitosti se hrnou, nadšení na nás lijí z kýblu, všichni se s námi chtějí potkat, všichni nás milují a ... a my to nedáváme! Nemáme šanci! Jasně, rveme to vpřed jak o život, smějeme se na plný kolo, tak trochu šíleně, protože kontrola veškerá žádná, ale zase, na Jupiter se dá celkem dost spolehnout (i když říká se tomu "opovážlivé spoléhání na milosrdenství Boží"), on to nakonec nějak zařídí, a když selžou brzdy, prostě vzlítneme do vzduchu! Pořád lepší, než sedět sám opuštěný, v mrazu a v slzách na severním pólu. Takže, abychom uvedli věci na pravou míru: podstatou Jupiteru není štěstí samo o sobě! A děkuji za včerejší popíchnutí ohledně toho, co to vlastně štěstí je a jestli tím svým expanzivním štěstím neubírám někomu jinému. Dost jsem o tom přemýšlela a jak mám tu jupitersky žvanivou, napadají mě dvě dloooooouhé odpovědi, takže je pro tuto chvíli spolknu a snad se nezadusím. Podstatou Jupitera je růst! A jistě, i tady můžeme diskutovat, zda nerostu na cizí úkor, ale já věřím tomu, že to řídí někdo jinej za mě a já už jen jdu po své cestě. Kdyby to tak nebylo, celá astrologie ztrácí smysl. Jenže empiricky ověřeno, ona funguje. Asi není podstatou fungování vesmíru, ale spíš jakýmsi jízdním řádem, časomírou. Saturn a Jupiter se ve svých postojích a názorech, ve svém působení vzájemně vyvažují. A zrovna nedávno jsme měli tu čest prožít si jejich kvadratickou přetahovanou, která konec konců ještě doznívá a postupně se uvolňuje. Takže tahle tenze mezi tím, co je a není dobře, postupně povolí. Protože nám třeba dojde, že dobře je všecko a všecko má svůj čas. A že označovat věci nálepkama je vlastně stejně nesmysl. Prostě, růst přijde, když jsme na něj připraveni. Stejně tak jako zbrždění, když už ho potřebujeme. Takže přeju všem, kdo momentálně přibržďují, aby z toho nebyli smutní, brali to jako fázi zklidnění a soustředění, dost možná jim to zachrání život. A přeju všem, kdo právě stojí na plynu, aby měli pevnou ruku na volantu a jupiterský rozhled, nenarvali to do zdi a nepřerostlo jim to přes hlavu. No, zdá se, že to hlavně přeju sobě, chachaaa! :D Fotka: Alex Millender, https://www.flickr.com/photos/33759626@N05/favorites/ Comments are closed.
|
Archiv textů
November 2023
|