Novoluní ve Střelci: brýle s sebou!

Novoluní jako energetický začátek, iniciační zážeh nového měsíčního cyklu, a to navzdory faktu, že v energii Střelce už poměrně delší čas běžíme. Je to jako od voleb do inaugurace, nebo do školky na zvykačku: všichni víme, co nás čeká, ale oficiální přestřižení pásky a start nového období nastává až teď.

A protože jsme ve Střelci, úkolem tohoto novoluní je stanovit nový cíl, soustředit svou pozornost, zamířit a vystřelit! Ze všech příležitostí a možností vybrat tu jedinou, ze všech směrů a cest zvolit tu naši, a po té se vydat dál. Jenže, má to háček. Celé novoluní se odehrává v přesné kvadratuře k ose lunárních uzlů a k Neptunu. Ve chvíli, kdy natáhneme tětivu a snažíme se zaostřit zrak na černý střed terče, vzpomeneme si, že jsme brýle nechali doma na stole! Ale vystřelit musíme, ta chvíle se odložit nedá, takže je docela možné, že trefíme něco ... něco podobného našemu původnímu plánu a teprve při bližším ohledání s překvapením zjistíme, co to vlastně je. Jako bychom stáli na rozcestí a museli se rozhodnout. Podle čeho? Jaká jsou kritéria? Motivem jakékoliv akce a činnosti ve Střelci je ryzí přesvědčení, identifikace hodnot, nalezení smyslu, spatření pravdy, byť té naší, subjektivní. Ale v tuto chvíli čistou pravdu neznáme, a to ani tu osobní. Máme tušení, ano, jsou tu dvě tři cesty, které se zdají vést ke smysluplnému cíli, ale jejich konec se ztrácí v mlze. Tak proboha, která z nich? Která to je? Iluze, nejistota, krátkozrakost, zmatek. Kruci, tohle fakt nemá cenu! Hele, dobrou vůli a odvahu jsem prokázal, překročil hranice své komfortní zóny, na závody přišel a teď tu stojím jak trubka připraven vystřelit a před očima mlhu. Tohle nemá cenu. Střelec míří vzhůru a to je konec konců taky možnost: vystřelit do oblak a počkat těch pár dní, než mlha klesne, Slunce se rozkouká a my budeme moci skutečně vyrazit!