Nahoře huj, dole fuj

Novoluní ve Štíru. Novoluní, na rozdíl od plně nasvíceného úplňku, je nepozorovaným jevem. Přehlídkou možného, avšak dosud nespatřeného. Existujícího, ale dosud neprojeveného. Semínkem v zemi, o němž víme, známe jeho potenciál, věříme v jeho rozvinutí a doufáme, že ve správný čas vyklíčí, vyroste, rozkvete a vydá plody. Zatím čekáme.

Obdobně znamení Štíra vymezuje prostor pro věci, události a témata hluboká, skrytá, tajuplná a nabitá emocemi, jež kypí a vřou pod nehybným povrchem. Ve tváři absolutní kontrolovaný klid, spodní proudy rvou duši na kusy. Novoluní předznamenává období konfrontace s vlastními temnými stíny. A jako by té konfrontace nebylo dost! Máme za sebou roční průchod Jupitera znamením Štíra, který de facto nebyl o ničem jiném. Jak tu někdo onehdy zmínil, kam se člověk podívá, samý Štír, samá Koza. Ano, souhlasím.
 
Takže to můžeme vzít jinak: novoluní se odehrává v sextilu v Plutu v Kozorohu a trigonu k Neptunu v Rybách. Tohle je grand finále onoho ročního ponoru, sestupu do podzemního systému šachet, a jelikož jsme tudy za posledních dvanáct měsíců skutečně nachodili kilometry, je dnešní setkání Slunce a Luny výzvou k poslední procházce. Procházce nabízející smíření. Znáte ty nabídky ve Štíru, s hlavní u spánku je někdy těžké odmítnout. A přesto, myslím to vážně. Můžeme doufat ve smíření s tou částí své osobnosti, kterou nechceme, nelíbí se nám, odmítáme ji. Opakovaně se projevuje v našem životě, vysírá a my vytrvale tvrdíme, že to ne my, že tohle svinstvo sem někdo zatáhl. Anebo OK, udělali jsme to, ale není to naše vina, za to může doba, výchova, genetika, partner, chlapi, ženský, vláda, prostě kdokoliv jiný. Tak dnes naposledy: je to naše a nikdo nám to neodpáře. A uděláme nejlíp, když se podíváme pravdě do očí a přijmeme i tuhle svou část, protože jenom tudy vede cesta ke zralosti. Anebo taky nevede. Některá semínka nevyklíčí a někomu puberta zastydne, to se stává. Co jsme prožili a pochopili, prospěje nám, co ne, počká na náš příští ponor.

A zítra už Jupiter do Střelce, konečně ... HURÁÁÁÁÁ!
 
P.S. ... a jako vždycky, kdo by snad nevěděl, kde se chová jako debil a vylívá si zlost jak kýbl splašků na toho, kdo je zrovna po ruce, aniž by tím čemukoliv pomohl, prostě jen proto, že už to v sobě neudrží, může se mrknout na téma domu, v němž leží 15° Štíra. Já to teda vím i bez koukání.