Na začátku cesty

Den po úplňku zůstáváme s Lunou ve Štíru, ještě jeden den v tichu a ústraní. Každý úplněk slouží k tomu, abychom zahlédli v zrcadle nastaveném proti zdroji světla odvrácenou stranu toho, nač upíráme pozornost. Každá dokonale nasvícená scéna má svá stinná zákoutí a skrytá tajemství. A každý štírský tranzit nás vezme za ruku a vede přesně do těch temných chodeb a sklepů, kam odklízíme to, co bude lepší nikomu neukazovat. Na co se nechceme dívat. Co vidět neumíme, protože tohle přece nemůže být pravda, tohle nechci, toho se bojím, tohle je tabu.

Luna ve Štíru nám tuto službu prokáže jednou měsíčně, k úplňku ve Štíru dojde jednou ročně, ale zcela výjimečně nastoupí tahle demaskující energie s takovou razancí, jako tentokrát, kdy se spojila s Plutem v Kozorohu a vtáhla nás skutečně až do zamčené komnaty na dně naší duše. A taky po tak důkladné přípravné fázi. Každopádně, pokud uvážíme celkové nastavení, řekla bych, že včerejší emočně vyhrocená úplňková energie byla vrcholem dlouhodobé konstelace vyšroubované k nejvyššímu tlaku za účelem rozkrytí podstaty. Pluto povoluje tenzní vazbu s Uranem, s Merkurem i s Jupiterem. Merkur se postupně vyvazuje z elektrického pole Uranu a brzy se znovu přesune do klidného, bukolického Býka.
 
Slunce se stále opírá do Pluta a klade základní kameny na čerstvě vytvořeném prostranství. Mars z Blíženců se příznivě váže k Jupiteru a směřuje naše kroky k právě obhájenému cíli, i když se mu nohy ještě trochu podlamují. Merkur na konci Berana je pořád pod palbou nových informací, ale už se v situaci začíná orientovat a těží z ní to nejlepší: poznání a inovaci. A možná už dnes se vydá na cestu, protože cesta je cíl a změna je život a kdo chvíli stál už stojí opodál. Na umírání času dost, téma věčného čekání na konec, který možná přijde a možná ne, jsme opustili s přechodem lunárních uzlů do polarity Vodnáře a Lva. Navíc s Lunou, která se navečer přesune do Střelce, už bude volání dálek a nových obzorů neúnosné ...