 Luna přešla do Blíženců a po dvou dnech v Býku touží oživit mentální prostor, osvěžit náš intelekt, probudit naši zvídavost a rozproudit komunikaci. K tomu většinou využívá spolupráce s Merkurem. Jenže Merkur je ještě pořád retrográdní, právě couvá Vahami a dnes má podle itineráře naplánováno zastavení před zítřejším obratem do přímého směru. Od něj toho moc čekat nemůžeme. Máme tu tedy dva protichůdné požadavky. Anebo ne, nejsou protichůdné, Merkur i Luna chtějí totéž: rozběhnout se! Jenže to nejde. Krom toho, že Luna zastihla svého kamaráda těsně před stopkou retrogradity, je tu ještě ta saturnská indispozice. Ufff … Merkurově povaze retrospektiva nesvědčí, daleko přirozenější je pro něj běžet vpřed a poznávat nové, hop a hop z tématu na téma, tady a tuhle, zajímavé, a řekněte mi, co ještě víte? A právě pro tuhle svou nesoustředěnost a nepozornost ho osud čas od času zarazí a pošle zpátky, aby dohledal, co přeskočil, zjistil, co vynechal, doučil se, co opominul, co zanedbal a nepochopil. OK, není to zábava, ale nakonec si na to člověk zvykne. Až na ty stuporózní pauzy. Ty teda Merkura fakt nebaví. Merkur ve skutečnosti nezastavuje ani v okamžicích obratu, kdy není možný pohyb vpřed ani vzad. Na dlouhé vysedávání s nohama na stole ho neužije, k regeneraci mu stačí chvilka, takže aspoň poskakuje. Udržuje se v tempu. Nucené zastavení je na těchhle revizních cestách ta největší pruda. Přešlapovat na místě přece nikoho nebaví, no ne? Ale už jen dva dny a bude mít tuhle retrográdní smyčku za sebou. Merkur netouží po ničem jiném, než konečně udělat čelem vzad a rozběhnout se k dalším poznatkům. Na to se těší!
Ale tentokrát je něco jinak. Zlaté tretry, Merkurova chlouba a poznávací značka, ho poslední dobou šíleně tlačí. Tak moc, že i tohohle ADHD týpka napadlo na chvíli zastavit, vyzout se a rozhýbat ztuhlé prsty. A to je divný, tyhle stavy Merkur nemívá. Ani v retrograditě. Jenže tahle retrográdní cesta je hustší než obvykle. Trvá už dlouho, Merkur doběhl na konec předepsané trasy a ta navíc končí ve slepé uličce. Saturn. Co s ním? Co po nás chce? Co to znamená? Že bychom nakonec doopravdy na moment úplně vypnuli? Než tuhle variantu budeme schopni připustit, nejspíš nás Saturn nechá trochu vycukat. Klasickou ukázkou je záběr na zasekanou křižovatku: spousta aut, spousta snahy o pohyb, spousta troubení, řevu a vztyčených prostředníčků a ve finále naprostá marnost, zásek a nehne se nikdo nikam. Anebo hovor se zákaznickou linkou, rádoby konejšivá hudba na pozadí, milion keců ze záznamu než vůbec dosáhnete spojení s živým člověkem, následuje velmi korektní rozhovor, jehož jediným výsledkem je, že jste ještě nas*anější, než před zvednutím telefonu. Ano hádáte správně, právě jsem zavěsila. Ale zpět k tématu. Ilustrací dnešní nálady a tepové frekvence může být i tento text. Nadbytek slov, chaotické myšlenky, věta stíhá větu, CTRL+C / CTRL+V použito asi tisíckrát, textu tolik že ztrácím přehled a informační hodnota se blíží nule, cha! Pokud si rádi hrajete s jazykem, možná vás to bude i bavit, jako mě. Než nám všem dojde, že je to k ničemu. Že nás Saturn opravdu donutí postupně eliminovat samoúčelný pohyb a zklidnit roztříštěnou hladinu mysli. Nikoliv zastavit proudění, to ne, ale koncentrovat se na to podstatné a to dotáhnout do konce. Vynechat zbytečnosti. Neřešit prkotiny. Soustředit svou pozornost na fakta. Omezit vnímavost k náhodným podnětům. Nenechat se rozptýlit ničím, na čem ve skutečnosti nezáleží. Hlídat své myšlenky. Vypnout zprávy. Uvolnit komunikační kanál pro tu jednu, možná dvě opravdu naléhavé informace, vyčistit mentální prostor pro kriticky důležité poznání, které může přijít zvenčí, ale daleko spíš očištěno od balastu vynoří z našeho nitra, kde dávno čeká na svůj čas. A ten čas přichází, dnes, zítra a vlastně až do konce týdne. Buďme pozorní. Comments are closed.
|