 Slunce – toho času stále v Blížencích – si žehlí reputaci ve vztahových záležitostech a investuje nemalou dávku energie do nápravy partnerských vztahů. Ty procházely zatěžkávací zkouškou už dlouhé měsíce, v podstatě snad od září loňského roku. Jde o Juno, ne o Venuši, takže je řeč o vztazích, o nichž uvažujeme v rovině závazného svazku; romantické aférky, náhodná setkání a akutní zamilování nechme pro tuto chvíli stranou. Charakter testu se během této doby měnil podle situace: Juno absolvovala výcvik v nátlakovém režimu Pluta (prosinec 2019 - únor 2020), pod taktovkou Lilith se snažila nastavit vlastní hranice tak, aby nezničila vztah, ale ani v něm sama nechcípla (září - říjen 2019, duben - květen 2020 … odkaz je ilustrační, časově neodpovídá, obsahově přesně!), a konečně, zřejmě už na pokraji sil, se odebrala na psychiatrickou kliniku k dr. Chironovi zhojit svá zranění, nicméně místo tišících prostředků se jí dostalo hlubinné psychoterapie, aby pochopila patologii vzorců svého chování v partnerských vztazích, prošla katarzí a jakž takž se srovnala. Všechny tyhle vazby jí daly pěkně zabrat. Její rehabilitační (retro od 11.2.2020) pobyt se blíží ke konci, Juno se vrací zpět do reálného života, aby se za dva dny (30.5.2020) obrátila do přímého směru a pokusila se to žít jinak a snad líp.
To ale neznamená, že nás čeká idylka. Ano, právě teď doma uvítací výbor, Slunce v pozoru, manžel uklidil a koupil kytku, Luna hýří pohodou a optimismem a manželka objednala společnou dovolenou. Super! Z principu retrogradity je však jasné, že kudy prošla Juno dvakrát, bude muset projít i potřetí. Tohle není slavný konec příběhu, na fanfáry je ještě čas. Zhruba do října. Do té doby nás znovu čeká kontakt se všemi zmíněnými protihráči, s Plutem, Lilith i Chironem, a nově navíc s Uranem. Ale potkáme se s nimi v situacích, které už známe. Poprvé nás zaskočily bez přípravy, úlek a šok, hysterie a pláč, panika a agrese, anebo cokoliv, co sami znáte z vlastního života a používáte v situacích, které nám přerůstají přes hlavu (za mě katapult, není snazšího řešení!) Podruhé jsme si na psychoanalytickém lehátku dovolili luxus rekapitulace sledu událostí v chráněném prostoru a pod supervizí laskavého ošetřujícího lékaře, potřetí to zvládneme vyřešit sami. O tom, jestli ano nebo ne, jestli to smysl ještě má nebo je po všem, o tom je rozhodnuto. Všichni to v hloubi duše víme už teď. Zbývá jediné: buďto si přiznat, že je konec, a jít. Anebo připustit, že to smysl má a pak hurá! Hurá? No dobře, tak hurá, ale budeme muset sakra zabrat, protože tohle bude vyžadovat dost zásadní zásah do základního energetického proudu partnerského soužití. Respektive do samotného jádra naší osobnosti. Protože pár jsou dva a každý z nich do vztahu vnáší svoje stíny. A dokud se s nimi nepopasujeme sami za sebe, těžko můžeme čekat, že je zkrotí náš protějšek, i když máme tendenci je na něj házet. Takže nádech a pod hladinu, hluboký ponor ke kořenům vlastních partnerských komplexů a pořádně si to tam prohlídneme (srpen, září 2020). To bude akce! Až se vynoříme, můžeme začít s tou rekonstrukcí systému. Comments are closed.
|