Lesní cestou tam, zpět a zase vpřed

Tak jo. Ještě tu o Venuši. Venuše ve Lvu se včera ráno obrátila po čtyřiceti čtyřech dnech zpětného pohybu znovu do přímého směru. Retrogradita a direktivita. Je to obehraná klasika. Planeta se v určité fázi svého pohybu jeví při pohledu ze Země jako retrográdní, jako by na své oběžné dráze couvala. O tom, že fakticky necouvá a jak tento jen vzniká, jsme už mluvili mnohokrát.

Stejně tak jako o významu retrográdních fází. Jejich tématem je revize a rekapitulace úkolů, které spadají do kompetence dané planety. V případě Venuše tedy věnujeme pozornost otázkám partnerství a přátelství, schopnosti bavit se a užívat života, umění přitáhnout peníze. A Venuše je taky tou, která nám říká, co si vlastně přejeme a co chceme. Snadný, že jo? No uvidíme! Úkoly, jež jsou podrobeny revizi, jsou navíc časově vymezeny dobou, kdy planeta v přímém pohybu procházela v zodiaku prostorem, v němž je nyní retrográdní. V tomto případě tedy mluvíme o úseku mezi 14. stupněm Lva a 1.stupněm Panny, takzvaná stínová zóna.

A teď to začne být zajímavější. Pokud máte dobrou paměť (gratuluji) anebo dostatek disciplíny a píšete si deník (GRATULUJI!), můžete si připomenout přelomové termíny naší aktuální venušanské smyčky. Ono je totiž moc fajn zažít ta témata na vlastní kůži. Jenže v kontextu všech ostatních okolností a rozptýleny v čase i prostoru se nám jednotlivé události jeví jako diskrétní a často nám unikne jejich vzájemná souvislost. Když si pak najdeme chvilku a klíčová témata celého manévru podtrhneme zvýrazňovačem, seřadíme vedle sebe a podíváme se na ně s odstupem, bývá to zajímavá hra, často doprovázena oblíbeným aha-efektem. Aha-efekt je eufemismus a psychologický terminus technicus pro situaci, kdy s vytřeštěným zrakem zíráme jak puk a jediným adekvátním slovním doprovodem tohoto stavu je věta: "Ty v**e, to mě p***r!" Tak.

Takže, aby to bylo konkrétnější, můžeme si to zkusit dohledat a každý poskládat ze střípků vlastních vzpomínek. Pojďme si prohlídnout vztahové, estetické a finančně relevantní události navázané k těmto datům, vždy plus mínus jeden/dva dny:

21.června 2015 - Venuše na 14.stupni Lva poprvé vstupuje do prostoru, v němž bude celý manévr retrogradity a obratů proveden.

25.července 2015 - Venuše se mezi 0.-1. stupněm Panny obrací do retrogradity a vydává se zpět po svých vlastních stopách.

6.září 2015 - tedy včera, poslední bod obratu, znovu na 14. stupni Lva, kterého si proběhneme ještě jednou a frčíme dál ...

Trochu jako by se Venuše kdysi (21.6.2015) na lesní křižovatce vydala nádhernou cestou plnou slunečního svitu, jasná volba! A jak tak jde a jde, kouká kolem dokola, přemýšlí o životě a je ráda, že se takhle rozhodla. Je to tu moc hezké, správná volba! Užívá si to. Jenže do myšlenek se postupně a čím dál častěji vtírá úvaha, jestli jde opravdu správně... Zdá se jí to nebo pěšina nějak slábne, zarůstá? Vysoká tráva a šlahouny maliní. Ještě ji dokáže sledovat, ale už ji pořádně nevidí a hlavně, kam vlastně vede? Jde vůbec tam, kam původně chtěla? Venuše váhá, zpomaluje, až se v jednu chvíli zcela zastaví a rozhodne se, že se musí vrátit. V hlavě jí běží retrospektiva, taková ta trhaná kamera z ruky, znáte to, Venuše se prodírá zpět lesem a vybavuje si místa, která jí po cestě utkvěla - silné momenty. Utíká, srdce jí buší a zastavuje zadýchaná znovu až na tom rozcestí! Bože, to jsem ráda, že jsem zpátky! Už jsem se bála, že se tu ztratím! OK, takže tady jsem naposledy kontrolovala mapu. No jo, a už to vidím! Tohle jsem přehlídla! Aaaaa, to je úleva! Konečně pevný záchytný bod. To by mě zajímalo, proč jsem se tehdy vlastně rozhodla jít tudy - ?? No jo, už vím. Už VÍM! Jak to bylo bláhové! Rekapitulace časové souslednosti událostí, příčin, pohnutek. Tehdy se rozhodnutí zdálo tak snadné, tak jednoznačné, jediné možné řešení. A byla to slepá ulička ... ještě, že jsem zpátky. Takže, poučení z krizového vývoje (a to vám řeknu, že na cestě zpět se vším tím strachem, jestli to celé nezbabrala, to krize byla!) a zahraj to znovu, Same! Chvíle setrvání v bodě obratu, odpočinek, zamyšlení, zvážení situace a půjdu ještě jednou, v klidu, tentokrát správně!

Teď to skoro vypadá, že Venuše, ta na nebi, je totálně zmatená a neví, kudy vede její oběžná dráha. Ale tak to není. Ta skutečná planeta Venuše jde pořád vpřed, to jen naše optika a vnímání světa nám daly zažít pocit, že se vrací a my s ní. Abychom si mohli ujasnit, kam jdeme, proč tam jdeme, jestli to skutečně chceme a zda jsme se náhodou v některém ze svých rozhodnutí neunáhlili. Tedy, to unáhlení je samozřejmě moje, jsem mistryně zbrklých a rozhodně naprosto definitivních rozhodnutí. Vy si doplňte své ponaučení podle vlastní revize deníku. Klidně to mohl být okamžik rezignace, už na to fakt kašlu, vzdávám se ... Anebo pocit znechucení, tohle řešit nebudu a půjdu tudy, co nejdál od toho hnusu. Anebo útěk do snové reality, z níž se teď vracíme do šedi všedního dne. Ať tak či tak, vždycky je to návrat k našemu životu a k tomu, na čem Venuši opravdu záleží a po čem touží ... a protože je to stále Venuše ve Lvu, i přes fakt, že právě ukázala, jaká dokáže být trubka, si lehce opráší šaty, spraví make-up a přátelé, sice na druhý pokus, ale bude to velký!