 Krize? Merkur se pomaličku dává do pohybu a sune se Lvem směrem k Raku. Předevčírem, ještě ve stavu těžké otupělosti, minul Mars – respektive, jak tak ležel na cestě, Mars prošel kolem. Zaškubalo to. Mars pokračuje vpřed, dnes (pro pomalejší i zítra) se na 5°-6°Lva dostává do přesného kvadrátu k Uranu v Býku. Zrekapitulujme si okolnosti. Jsme v patové situaci. Mozek nefunguje. Slunce touží vědět, kam se půjde. Chiron v bolestech hledá vlastní identitu. Luna ve Štíru nehraje žádné hry. V podstatě se mlátíme na místě, míra frustrace stoupá … A do toho vlítne Mars s požadavkem „teď nebo nikdy“, já se odsud dostanu, kdybych se měl katapultovat. Což taky udělá. Důsledky nelze předvídat. Můžeme jen velmi obecně říct, že šance trefit se do cíle a najít smysluplné, funkční, konstruktivní a všestranně uspokojivé řešení situace je téměř nulová. Ano, vyrveme se ven z pasti, abychom spadli do té sousední. Dočasně ulevíme nakumulované tenzi. Za jakou cenu? Pravděpodobné jsou hádky, výbuchy, konflikty, urážky, úrazy, násilí, zkrátka nepříjemnosti všeho druhu, jejichž společným jmenovatelem je prudký a nekontrolovatelný výron energie.
Dá se to obejít? Nedá. Dá se to zadržet? Nedá. Podstatou téhle akce není dokázat, že jsem vyzrálým zenovým mistrem s totální sebekontrolou a tímhle kvadrátem se promedituju, nýbrž pustit to, co už příliš dlouho potlačujeme a co prostě musí ven. Pravda až na dřeň. A samozřejmě, tlaková vlna tím silnější, čím blíž jsme epicentru, takže bonusová událost pro majitele osobních planet na 5°- 6° fixních znamení Býka, Lva, Štíra a Vodnáře, především! Enjoy - já si užívám! Úleva? Doufejme … s postupujícím dnem se Luna ve Štíru naváže ke Slunci v Raku a k Neptunu v Rybách. Ke Slunci, které na severním uzlu resuscituje naši duši. K Neptunu, který nám ukazuje, že nemusíme nic, stačí být a nemlátit kolem sebe (vypadá to jako ideální zadání, ale je to jeden z nejnáročnějších úkolů … aspoň teda pro mě). Tahle trojice vytvoří na nebi velký vodní trigon. Se zapojením obou konců osy lunárních uzlů vzniká současně i konstelace draka. Směrem k večeru všechny vazby této smířlivé konstelace sílí a nabízí nám úlevu. Budeme daleko ochotnější pustit křečovitou snahu, rezignovat na marnou snahu vymyslet, co není k vymyšlení, přijmout běh věcí, spolehnout se čistě na intuici a odevzdat celou záležitost osudu, což je ve finále jediným možným řešením … a taky pochopit, že každý, s kým jsme se v krizové fázi střetli, dělal, co mohl, pravděpodobně nás nechtěl zranit, jen se ze všech sil snažil uhryzat si nohu skřípnutou v železech a osvobodit se. Což jsme konec konců dělali i my. Že u toho kde kdo kolem utržil pár šrámů, to se zkrátka stává … nic ve zlém, odpouštíme, pouštíme, jdeme dál … Comments are closed.
|