 Luna v Blížencích a Slunko už téměř v konjunkci s Merkurem. Pravda, Merkur je stále retrográdní, a navíc v Rybách, chudák malej, zmatenej, dezorientovanej ... těch nedorozumění, nepochopení, pomýlení, překlepů, tupých pohledů, zmeškaných termínů, chybných úkonů a jiné retrográdní klasiky jsme si užili a ještě užijeme. Ale nejhorší máme v tomto ohledu za sebou, protože ačkoliv opravdu nežijeme právě teď intelektově silnou konstelaci, největší chaos nastává v momentu obratu, ten máme za sebou a s každým dalším dnem se vracíme k normálnějšímu stavu. Tedy normálnějšímu ve smyslu zpětného chodu v Rybách, k tomu, co považujeme za standard svého životního mentálního nasazení to má pořád ještě hodně daleko. Jsme v režimu introspekce a ponoru k záležitostem, které jsme v posledních čtyřech týdnech (od poloviny února, kdy Merkur vstoupil do stínové zóny) nedořešili a nedotáhli, možná ani neidentifikovali, prostě nám jen tak bloudí hlavou, tu se objeví a než stačíme zaostřit zrak jejich směrem, zase zmizí, a my víme, že tam něco bylo, stín čehosi, co jsem chtěl zařídit, ale Ježíši Kriste, kdybyste mě zabili, teď si nevzpomenu, co to mělo být ...
Ostatně, o nějaké zaostřování nemá cenu se pokoušet ani teď. Ono to prostě vyplave. Věci se vynoří v pravý čas a srovnají se na své místo. Co být má, přijde k nám samo. Co ne, záhadně zmizí v propadlišti dějin. Čas náhod a neuvěřitelných synchronních koincidencí je v plném proudu a vymývá nám bordel v hlavě. No a jestli máte naopak pocit, že vám tam bordel vzniká, bude to nejspíš tím, že rádi plánujete, řídíte události a šéfujeme svému světu, což teď doopravdy moc nefunguje ... OK, ale to jsem odbočila. Jak jinak, udržet směr a myšlenku je za této situace nadlidským úkolem. Dnes nastává kombinace faktorů, které nám v tom podvodním světě poslouží jako navigace, jako silný teplý proud, na který jsme náhodně narazili a na němž se můžeme svézt. Zaprvé, komunikativní a logisticky zdatná Luna v Blížencích. Zadruhé, intuitivní a přizpůsobivé Slunce v Rybách pro příští dva dny napojeného na couvající Merkur. Kombinace těchto dvou momentů usiluje o to, aby z prozkoumávání dna a vyhledávání zapomenutých pokladů mysli vytěžila maximum. Poklad ale nenajdete tak, že mrknete a on tam leží. Musíte do toho trochu zašťourat a rozvířit kal, abyste zahlídli klamavý odlesk něčeho, co by mohlo být hroudou zlata. A to se děje právě dnes. Luna a Slunce jsou ale navzájem v kvadrátu, není to úspěch na první dobrou, nicméně je tu snaha vzpomenout si, vytáhnout z mysli cosi podstatného, pokusit se o domluvu, porozumět něčemu a něco vyjednat. Zkrátka rozvířit tu sedlinu mysli, kterou se Merkur prodírá. A nevzdávat se, jsme blízko. Blízko zacvaknutí, prozření! Dost možná už zítra. Zítra určitě. Vlastně proč ne už dnes? Protože proč? Protože Slunko s Merkurem se potkávají v harmonické vazbě k ose uzlů, dnes nebo zítra nám osud přihodí kartu, se kterou vyhrajeme tuhle hru. Ne nutně nad někým, sami nad sebou a sami pro sebe. Moje babička hrávala celé dny pasiáns, a kolik radosti, když jí to vyšlo! Takže nečekejme instantní univerzální řešení všeho, ale dobrá psovi mucha. A co pro to musíme udělat? Právě, že nic, stačí jen sledovat dění, pozorovat přelévání tekutých písků, soustředěně, ale bez zásahu, to podstatné k nám připluje. Dost možná to, pro co se Merkur na své zpětné cestě vydal. BTW, jesti máte čas a náladu, pusťte si tohle brilantní video o možná nejtypičtějším verbálním projevu, který bychom couvajícímu Merkuru v Rybách mohli přiřadit ... nevím, jak to napsat, ale je to ten zvuk, co děláme, když si nemůžeme vzpomenout: ummmm, ehmmmm, nebo prostě tak něco ;) Comments are closed.
|