Jsi úžasný, tak tomu konečně uvěř!

Chiron, na scénu! Myslím, že nemá smysl to rozebírat znovu. Téma nejhlubšího zranění, celoživotního traumatu, marné snahy o zhojení, příležitosti dosáhnout díky své bolestné zkušenosti zralosti, síly a rovnováhy jsme nedávno probírali ve vypjatém okamžiku, kdy se Chiron obracel do přímého směru a k tomu se do něj opřel urputný, rovněž stacionární Merkur ve Štíru.

Patří sem ale i téma soucitu, porozumění bolesti druhých a uvědomění, že jeden každý z těch úžasných, úspěšných lidí na ulici (neřkuli na Instagramu!), co mají ramena přes celý záda a dovolenou na Bahamách třikrát do roka, má svoje trápení, o nic menší než to naše. Jen jiné. Bolest není exkluzivním prožitkem, výsadou, která nám dává právo spatra shlížet na ostatní, protože jsme prošli čímsi útrpným. Nic takového jako „Ty víš o životě prd! To já bych mohl vyprávět!“ nebo „Co ty můžeš mít za starosti, prosím tě!“ nebo dokonce „Vždyť je to děcko, tomu nic není, jen se vzteká!“ Bolest je subjektivní, ale opravdová, trýznivá a paralyzující, ať je vám rok, dvacet nebo sedmdesát, ať vás právě šoupli do jeslí nebo vám zemřel celoživotní partner.
 
Dnes a zítra se k Chironu v Rybách opět upře naše pozornost díky kvadrátu Slunce ze Střelce. Kvadrát? Ach Bože, to zní jako průser na obzoru! Ano, zase si strhneme strup a sáhneme do rány. Dojde k vědomé konfrontaci s tématem, které neumíme, nezvládáme, znovu a znovu nás dostává do kolen a nevíme, proč. Vlastně víme, ale nevíme, co s tím.
 
Dnešní konstelace je však mimořádná. Že by to jako nebolelo? A to zas jo. Jen, možná o situaci nemusíme uvažovat výhradně jako o průseru. Kromě zátěžového aspektu k Chironu se Slunce váže harmonickým, podpůrným trigonem k Uranu. Ten se touhle dobou pohybuje na konci Berana a chystá se k zahájení manévrů před obratem do přímého směru. Slunce je navíc na posledních stupních Střelce. Uvážíme-li hypotézu o kulminaci energie těsně před opuštěním každého znamení, kterou s oblibou zmiňuji na ocasu Štíra, v tomto případě právě teď nabíráme plnými hrstmi zlatý prach a míříme ke hvězdám, abychom shora lépe pochopili, proč to celé. O čem je tahle hra zvaná život. Že nejde o osobní křivdu, o dokonale naplánovanou pomstu osudu, ale příležitost k rozvoji. Že nejsme na světě sami se svou bolestí a sebelítostivým fňukáním, ale jsme součástí celku a rosteme společně. Že trápení samo o sobě neexistuje, to my si ho vyrábíme sami nepřijetím skutečnosti, která nám pouze nabízí vývojovou lekci. Zkrátka, že dnešní dvojitý sluneční aspekt můžeme interpretovat jako výzvu: „Neboj se a pojď! Jsi v bezpečí. Jsi úžasný, jsi silný a přesně takový, jakého celek potřebuje. Jen tomu už konečně uvěř! Pojď, podám ti ruku, udržím tě! Jen musíš skočit! Nebuď srab, to dáme!“