 Pluto a Saturn mají svůj okamžik pravdy za sebou, pokud jste tu, je zřejmé, že svět se nezhroutil, jak mi včera mí blízcí opakovaně otloukali o hlavu. Ne, nezhroutil, díky Bohu. Možná to bude tím, že si zapamatovali pouze to jediné, totiž datum 12. ledna 2020, a už ne vysvětlení této konjunkce. Vím, že se budu opakovat, ale jsme v Kozorohu, kde ještě platí, že opakování je matkou moudrosti (hmm, diskusi na tohle téma až jindy, sama budu prvním rýpalem), takže musím, já to stručně shrnu a vy to snad přežijete:
Merkur včera a dnes rozhrábl hladinu a spatřil, pochopil, pojmenoval a vyslovil to, co se dere do vědomí a co je nám natolik nepříjemné, natolik invazivní, nebo i natolik obrozující, že silou mocí tlačíme tuhle informaci zpět do nedostupného prostoru zapomnění. Jenže už to nejde. Dnes se ke konjunkci Pluto + Saturn přidává Slunce a my tak můžeme včerejší poznání zcela vědomě uchopit a začít zpracovávat. To může být extrémně bolestné a nepříjemné anebo naopak extrémně růstové a fascinující, Nebudu tvrdit, že záleží na přístupu – OK, to taky. Ale hlavně záleží na tom, jestli se celá tahle akce odehrává nad vaším nativním horoskopem (hledáme 22°-23° Kozoroha) v příznivých vazbách, případně bez kontaktu na osobní planety anebo jestli je zobrazena kvadrátem / opozicí / konjunkcí a předtím, než vám ukáže, jak za daných podmínek vytřískat ze svého potenciálu maximum, musí zlomit váš odpor, vaše obranné mechanismy, vaše strachy a ty konstrukce vašeho života, o něž se opíráte v domnění, že vás podpírají, zatímco při pohledu zvenčí je zřejmé, že vám brání se byť jen pořádně nadechnout.
Comments are closed.
|