I want to break free!

Možná jste zaregistrovali, že včerejšek byl dnem, kdy se naší pozornosti zcela mimořádně dožadovala témata související s osobní svobodou, pocitem uvěznění a podřízení, potřebou uvolnění, touhou nadechnout se a naplnit své možnosti, překročit vlastní stín a rozbít vynucené hranice, moci žít vlastní život bez omezení, překročit svazující pravidla, vyvázat se z tíživé povinnosti, postavit se paralyzujícímu strachu a letět ... anebo naopak, mohly se objevit obavy ze ztráty stability a jistot, úzkost z rozpadu tradičních hodnot, z návalu neřízené anarchie, z toho, jak tolik vyhlíženou a žádoucí svobodu vlastně zvládneme.

Uran, samozřejmě.

Poslední ze sedmi planet vystupujících v nekonečné retro show loňského podzimu se obrací do přímého směru. Technicky vzato proběhl obrat včera, ve skutečnosti se samozřejmě bavíme o delším časovém období, kdy planeta zpomaluje a její vliv násobně sílí, protože nespotřebuje-li svou energii na pohyb vpřed (či vzad), opře se plnou silou vertikálně do bodu, v němž stojí. Tedy do 28°-29° stupně Berana, a pokud se budete dohadovat, jestli jste tuhle dávku dostali i vy, můžeme si interval malinko rozšířit: řekněme 27°-30° Berana a k tomu tentýž rozestup v Raku, Vahách, Kozorohu. Podle toho, jak dominantní postavení Uran nabývá ve vašem nativním horoskopu a jak jste citliví k nastupujícím změnám, které se třeba ještě neprojevily, ale na seismografu už ručička lítá jak zběsilá, se bavíme o období několik dní směrem vzad i vpřed.
 
Skoro bych řekla, že obrat Uranu je tentokrát obzvlášť vypečený, a to z několika důvodů.
 
Jednak proto, že jsme tak dlouhou dobu, celý podzim 2018, čekali, až budeme moci ... cokoliv. Pohnout se dopředu. Zasekaní v sedmi retrográdních smyčkách, které nás neustále vracely zpět k revizi toho či onoho, jsme mohli propadnout marnosti a nabýt falešného přesvědčení, že tohle je prostě neprůchozí, v životě už se odsud nedostaneme a budeme trčet na místě a v téhle konkrétní patové situaci na věky věků. Amen. A pak se planety postupně daly do pohybu, jedna za druhou, tu silnější, tu slabší energie, ve vzduchu bylo cítit příslib změny. Změna sama ve své radikální podobě na sebe nechala čekat, Uran je poslední na řadě a jeho obrat je finálním uvolněním! Je to moment skutečného stisku startovního knoflíku k vypuštění tisíckrát zkontrolované a prověřené rakety stojící na odpalovací rampě ... (následuje citoslovce, s jehož přepisem mám poněkud problém, ale nemůžu si pomoct, samovolně jsem ho při psaní vydala): Džžžžiuuuuuúúúúúúú! (zkuste si to přečíst nahlas, takhle na papíru / na monitoru je to o ničem).
 
Druhým důvodem je načasování. Poslední zprávy popisovaly náš život v čase Kozoroha, v území Saturnu, kdy pro samé struktury, pravidla a řád nezbývá prakticky prostor na nic než soustředěné úsilí, chce se po nás soustředěnost a odhodlání, strukturace života a nastavení cílů - a najednou Uran! Dvě vysloveně protichůdné energie, jejichž setkání, možná spíš náraz, je samozřejmě mimořádně razantní. Jako byste se plnou parou rozběhli proti zdi a narazili do ní hlavou – prásk! Uran a Saturn mezi sebou ale v tuto chvíli nevytvářejí žádnou vazbu, takže sice mluvíme o protichůdných principech, ale ne o skutečné kolizi. V podstatě jde jen o to, že naše nenadálé vysvobození bude zmatečné, protože svoboda je tím opojnější a zároveň děsivější, z oč pevnějších okovů se vyvážeme. A naopak, přítomnost, nebo lépe řečeno následnost působení Saturnu, zajistí, že typické chování Uranu „po mně potopa“ bude tentokrát regulováno: po mně záplava, to jo, ale jsme připraveni a velmi brzy vodu svedeme do nového koryta, které nám bude vyhovovat lépe.
 
A konečně, Uran je dlouhodobě nastaven v kvadrátu k ose lunárních uzlů. Jeho působení ve stacionární fázi se může jevit jako zoufalé záškuby těla pod elektrickým proudem, ale nakonec se vyrve. A protože jak Uran, tak uzly jsou právě v kardinálních znameních, otočí tahle kolize kolem osudu každého z nás. Obrat Uranu do přímého směru rozjede stagnující energii, proud se vyvalí vpřed a nese nás s sebou. A nejde o podružné maličkosti, epizodní role či chvilkové nadechnutí, tohle je okamžik zásadního zvratu, byť změna, která jej odstartuje, se může zdát nepodstatnou a drobnou.