 A teď tu ustřiženou část textu. Zřejmě jsem vzbudila dojem, že by měla být o Marsu v Raku (pro popis znovu odkazuji na FB Reflexivní astrologie. No, částečně ano, ale pokud se fixujete na tohle specifické téma, omlouvám se. Jde spíš o komplexní záležitost. Mars v Raku plní v první fázi klíčovou roli uvaděče (ve druhé fázi rovněž klíčovou roli prstu na spoušti). Je to planeta, která se jako první objeví v zorném poli, strhne naši pozornost a uvidíme, kam nás vtáhne. Takže Mars, váš dodavatel energie, toho času na 17°25‘ Raka, se pomalu přibližuje k severnímu lunárnímu uzlu. Ten funguje jako střelka kompasu a ukazuje, kam je potřeba napnout svou pozornost, a s Marsem i aktivitu. Mars se se severním uzlem potkává v pátek, tedy za dva dny, ale jejich vzájemná energie se spojuje už nyní a cítíme její nástup. Stejně tak ještě minimálně do neděle budeme vnímat vibrace jejího odeznívání, zejména proto, že ke dvojici Mars + severní uzel se připojí i Merkur v Raku. Vrchol nastupující konjunkce tedy nemá podobu špičky horského štítu, spíš charakter tabulové hory, na jejíž náhorní plošinu se právě drápeme. Zmíněná trojkonjunkce navíc opoziční vazbou hází rukavici oblíbené a tolikrát zmiňované trojici Pluto + Saturn + jižní uzel v Kozorohu.
Vzhledem k tomu, jak se celá baterie čtyř planet a dvou lunárních uzlů bude v následujících zhruba deseti dnech řadit a navzájem na sebe působit, je mimořádně těžké oddělit a samostatně popsat jednotlivé vlivy a interakce. Budeme muset vystačit se seznamem aktérů, stručným nástinem jejich charakteru a předpokládaným přínosem společné misi. Trochu to připomíná kuchařský recept: výčet ingrediencí je vždycky na špetku přesný, ale v momentě, kdy to celé nasypeme do hrnce, ztrácíme kontrolu a děj se vůle Boží … nebo aspoň já mám pokaždé ten dojem. Takže ty ingredience:
Mars a Merkur jsou planety osobní (v Raku si slovo OSOBNÍ můžeme napsat kapitálkami). Jsou to planety, jež se pohybují relativně rychle. Jejich průchod kritickým územím je mírou načasování, a právě tihle dva svým pohybem vymezují už zmíněných deset dní. Ale deset dní čeho? Tu tenzi totiž nevytváří oni, ale planety seřazené v Kozorohu. Pluto, Saturn a samozřejmě jižní lunární uzel. Tady ale nemluvíme o deseti dnech: v případě Saturnu jde možná o deset měsíců, v případě Pluta i o deset let. Tohle je dlouhodobý stav. Věci se nemění přes noc. Procesy kontrolované Plutem a Saturnem dozrávají v Kozorohu velmi, velmi pomalu. Pouhým okem je nevidíme, probíhají hluboko pod povrchem a k jejich manifestaci dochází se zpožděním týdnů i měsíců. Většinou právě pod vlivem jednotlivých tranzitů. Cokoli, s čím se v průběhu nadcházejících deseti dnů setkáme, je jen vyhřeznutím lávy z dlouho pracujícího magmatického krbu. Navíc, obě planety, Pluto i Saturn jsou toho času retrográdní. Nečekejme nové podněty a informace. Tohle je revizní audit, ne poznávací zájezd. Kontrolor narazí na nejasnosti, začne do nich vrtat a přitlačí nás ke zdi. Přinutí nás strhnout další krycí vrstvu a odhalit nový pohled na existující skutečnost. Možná záměrně maskovanou, možná jen nedostupnou, každopádně neviditelnou. Psala jsem, že nebude možné sledovat jednotlivé kroky a úkony všech zúčastněných, oddělit je od sebe a popsat jako diskrétní entity. Ale pokusme se vymezit alespoň dvě fáze. Dvojice Mars + Merkur se při svém průchodu Rakem potká nejprve se Saturnem. Do této vazby právě vstupujeme, nejsilnější vliv lze čekat v pátek, pak postupně slábne. Energie tohoto setkání je typická určitou dávkou omezení a blokace, z ní pramenící frustrace, sebezapření a zklamání. Reaktivní složka této konstelace se nachází v Raku, takže může následovat pocit křivdy, nespravedlnosti, marnosti a vzteku. Jenže ten je blokován jednak externím působením Saturnu, ale i samotnou povahou Raka – držíme ho v sobě a sami sebe dokážeme rozežrat zevnitř. Čekáme na uvolnění kráteru. Ve druhé fázi se Mars + Merkur potkávají s Plutem. To je mimořádně silová, nátlaková a agresivní konstelace s potřebou prolomit saturnskou zeď, prosadit vlastní vůli a zvítězit za každou cenu. Pluto i Mars se dotýkají našich primárních instinktů a na téhle úrovni je to jednoduchá rovnice: buďto já nebo ty. Kdo zvítězí, přežívá. Ten druhý končí hru. Jenže proti Plutu zvítězit nelze. Můžeme tedy čekat vypjatý boj, jehož výsledkem bude kapitulace. A devastace, která jde s kapitulací ruku v ruce, bude tím větší, čím víc vzdorujeme. Anebo sice nezvítězíme, ale kapitulaci budeme říkat přijetí a v tom případě se devastace nekoná, nebo alespoň ne v původním rozsahu. Záleží čistě na míře odporu, který klademe osudu. Zní to jako srabáctví? Možná, ale podívejme se na to takhle: Pluto je jaderná energie, okupační armáda, vlna tsunami, a tyhle jevy prostě nezastavíte silou vůle a vlastníma rukama. Pokud mohu dát jedno doporučení (čistě teoreticky, ani se nesnažím předstírat, že bych to snad měla nějak zmáknutý a už se mě to netýkalo), pokuste se po dobu příštích deseti dní postupně upouštět sžíravou energii Marsu náhradními cestami – přerovnejte hromadu cihel na dvoře, vymlaťte ze sebe přetlak do boxovacího pytle nebo si naplánujte sexuální maraton. Podobně i vztahovačné poznámky Merkur ventilujte v momentě, kdy vás přepadnou, okamžitě, čistě a rovně, než se nám začnou kroutit v hlavě, vytvářet konspirační teorie a ponoukat nás k manipulativním podpásovkám. A jestli vám to pomůže, mrkněte se, zřejmě už po desáté, ve kterém domě a v jakých vazbách máte toho času Saturn a Pluto a co po vás vlastně chtějí. Já jsem se podívala – ne že bych to nevěděla, ale myslím, že je dobré si to právě teď připomenout. Comments are closed.
|