A tenhle příběh je dalším z mnoha scénářů téhož momentu: jednoho dne už to prostě nejde udržet, to příšerné sžírající tajemství, které šokuje i samotného nositele, maska konformity padá a pravda, která boří společenská tabu, se řine ven. Lilith ve Vahách útočí na téma partnerství, mužsko-ženské polarity, společenských pravidel a norem. Pozoruhodný je vlastně celý horoskop Einara Wegenera / Lili Elbe. Neznáme čas narození, proto je stanoven na střední hodnotu, poledne. Neberme tedy v potaz systém domů, zajímají nás pouze planety, jejich aspekty a pro dokreslení scény i znamení.  Slunce, Merkur, Mars v Kozorohu: minimalismus, úspornost, vytrvalost a odhodlání, jakmile se jednou rozhodla, už nešlo uhnout stranou. Podstatnější mi ale připadají tyto vazby: velký kříž, náročná konstelace velké životní výzvy, utrpení a růstu skrze překonávání překážek. Pak záleží na tom, v jakém modu se kříž nachází: u Lili v pevných znameních, kdy nás situace na pomyslný kříž doslova přibíjí. A hlavně, klíčovou součástí, páteří téhle konstelace je osa lunárních uzlů. Jižním uzlem (výchozím bodem) spolu s Plutem a Saturnem ukotvená v Býku: charakter hmoty, typ těla v tomto životě je jasně dán. Proti tomuto verdiktu není odvolání. Zároveň je tu Chiron: zdroj bolesti i naděje na léčbu, na fyzické úrovni, cestou nalezení vlastní sebehodnoty. Tíha planet v Býku je obrovská. Silné, v betonu zalité stelium, které není jak vyvrátit. Samozřejmě můžete beton drásat holýma rukama, do krve ... Severní lunární uzel, cíl a životní protiúkol, ve Štíru, ve znamení transformace: hmota Býka se mění silou a vůlí ducha. Na zbylých dvou vrcholech kvadratury najdeme Lunu a Juno: duši a vztahy. Myslím, že to jako popis stačí.
OK, tak nic, prostě mě to dostalo a leželo mi to v hlavě. Potřebovala jsem to napsat. Nic víc ... P.S. Recenzi na film pro tentokrát naštěstí nepsala Mirka Spáčilová. Hodnocení vyznívá na můj vkus velmi neutrálně. Ani ani. Nikoho neurazím, nikoho zas tak moc nepochválím. Mám pocit, že se recenzentce film vlastně líbil, ale proboha, 70% je přece strop, pomyslná stovka v hlavách filmových kritiků. Vlastně by mě zajímalo, jak vysoko v bodovém skóre smí kritik zajít, aby ho nevyloučili z asociace pro emoční předpojatost ;) Comments are closed.
|