 Luna v opozici k Uranu akutně volá po změně. Luna ve Štíru se však nespokojí se změnou kosmetickou, povrchní. S odhodláním se dere ke kořenům a rýpá v nich, cíleně nebo mimochodem. Luna ve Štíru má rentgenovou schopnost vidět do emočního prostoru druhých, bezpečně rozpoznat zraněné místo a zamířit rovnou k němu – ve snaze pomoci či ublížit, to záleží. Nicméně trefí se naprosto jistě. Přesně ví, kam vrazit prst. Aby to zabolelo, aby se to zahojilo. Tu bolest zná a je to bolest krutá. Nikdo po ní netoužíme. Ano, chceme proměnu, ale nechceme bolest. Ani Luna ve Štíru ji nechce, většinou. A právě proto si sama svůj vnitřní prostor chrání, buduje protiatomový bunkr a nikdy nikomu nedovolí vstoupit. Těm nejbližším povolí přiblížit se. Ale dovnitř? Ani náhodou. Bojuje sama se sebou a rozleptává se vlastním jedem, jakékoliv vlivy zvenčí jsou bez šance. Zkuste se jí dotknout a padnete mrtví k zemi. Metafora? Kdo ví … Nemáme všichni Lunu ve Štíru, ale své démony někde schované máme, všichni. Je to ten dům horoskopu s cedulkou „Štír“ na dveřích. Chráněná a nedotknutelná část života, oblast v režimu života a smrti. Prostor, do nějž se musíme v pravidelných intervalech sami ponořit a vyčistit fekální nádrž u dna. Pokud to neuděláme, dovedete si představit důsledky. A teď je ten čas.
Comments are closed.
|