Úplněk na ose Býk – Štír. Dlouho avízovaný, nevím, nakolik očekávaný, se odehraje dnes ve tři čtvrtě na sedm večer, čili moc nepočítejte s tím, že stihnete Večerníčka. Klasikou každého úplňku je napětí mezi naší vnitřní potřebou a touhou (Luna) a vnější aspirací a seberealizací (Slunce). Pocit tenze pramenící ze skutečnosti, že naše dušička se necítí být v peří, něco ji trápí, tlačí, tísní, leká. Konflikt „strašně moc bych si přál/a“ versus „jenže musím“. Dvě protichůdné tendence, mezi nimiž oscilujeme, spatříme díky nasvícení scény z obou stran v jediném obrazu. A (snad) pochopíme, že není možné se rozhodnout pro jedno či pro druhé, je potřeba najít řešení situace jako celku.
Úplněk v Beranu. Úplněk je obecně příležitostí nahlédnout jakoukoliv situaci ze dvou protilehlých pozic, za strany světla i tmy, z pozice mé i tvé, z pohledu vědomí i duše. Získáváme tak vlastně vyváženou, harmonickou informaci.
Úplněk ve Vodnáři! Tedy opozice Luny (Vodnář) a Slunce (Lev). Emoce vypjaté jako při každém úplňku, kdy dostáváme příležitost podívat se na věci z obou stran. Porovnat pohled proti sobě stojících účastníků hry. Nahlédnout situaci vědomě i pocitově. Rozjíždí se šroubovice pocitů schopná vytáhnout nás až k hysterii: tohle jsou moje zjitřené emoce, vyšponované na maximum a ujíždím na nic, rvou mi půdu pod nohama, nemůžu si pomoci a je to silná dávka, nechoďte na mě s řečmi o zklidnění a logice a tralala! Na druhé straně objektivní, racionální, nezúčastněný pohled a snaha najít řešení.
A aby to neznělo tak fatalisticky, můžeme si k tomu pustit třeba Doris Day: Que sera, sera ...
Luna v Panně nám jednou za měsíc dává pocit, že náš život a jeho kvalita jsou výhradně záležitostí našeho pečlivé úsilí. Že stačí se soustředit, dobře si vše naplánovat, sepsat si úkoly do seznamu a začít: pěkně jednu za druhou, postupně, a odškrtávat. Panně se nedá upřít snaha, píle a pracovitost. Pokud jde o organizační drobnosti, jakými jsou sobotní nákup nebo přestavba rodinného domu, je její přístup dokonalý. Jakmile se ho však pokusíme aplikovat na záležitosti samotné existence, jakmile se pokusíme "srovnat osud do latě", jsme v pasti. Tím se Panna dostává do své neurotické křeče: tak strašně se snaží, víc už opravdu dělat nemůže, a ono to ne, a ne, a nejde! Věci a události se dějí naprosto náhodně a neřízeně! Situace se spontánně a bez plánu vynořují odkudsi z neznáma a zcela nekontrolovatelnou silou mění vše v našem pečlivě strukturovaném životním prostoru. Život se vymyká z kloubů dokonale vypracovaného rozpisu a naše panenské já* úzkostně trne v narůstajícím pocitu hrůzy a ztráty kontroly nad situací ... … a už vůbec ne sebe.
Emočně přepjatý úplněk. I když, každý úplněk je emočně přepjatý. Tak si to vynásobme dvěma, protože dnes v Raku. V Raku, který v sobě zahrnuje naši prvotní emoční zkušenost z doby, kdy jsme světu zcela vydáni napospas. Pocit vnitřní jistoty a bezpečí získaný anebo taky ztracený v našem domově, v dětství. Důvěru v existenci bezpodmínečné lásky anebo zkušenost, že nic takového neexistuje. Schopnost absolutního spolehnutí se na nejbližší osobu anebo strach z uvolnění se. Schopnost požádat o pomoc, poskytnout a přijmout péči ve chvíli oslabení. Prostě všechny základní citové potřeby člověka a umění jejich naplnění. U druhých, ale i u sebe.
|
Archiv textů
March 2024
|