|
Tak jo, dávku optimismu už jsme dostali a teď si k tomu přihodíme kontext. Slunce je v konjunkci se severním uzlem a pořád platí, že jedeme „bdělou pozornost ke směřování duše, uvědomění směru životního vývoje, probouzení ega, jeho revitalizaci, znovunalezení sebe sama a naplnění role integrátora osobnosti”. A teď ty souvislosti. Je toho dost, bude to chtít trochu trpělivosti a soustředěné pozornosti … a z volby slov je již každému jasné, kdo téhle konstelaci pro dnešek šéfuje!
Upozornění: Dnes to bude extrémně dlouhé, krutě nudné, poměrně teoretické, neosobní a emocí prázdné čtení. Klidně vynechejte.
Týden nabitý událostmi, co si osobují právo ukrást hlavní titulky: retrográdní Merkur, obrat Neptunu, Jupiter na Slunci, ale stačilo a teď bych se ráda dostala k tématu, které už strhuje mou pozornost pár dní, ono taky už pár dní běží, záleží na tom, jestli si do hlavy nasadíte načasování lunárních uzlů pravých nebo středních. Uf. Lunární uzly jsou teď, jak víme, rozepřeny mezi Kozorohem a Rakem (TVL, stačí si jen pomyslet „Kozoroh“ a už začnu poučovat!). Každopádně, jedny nebo druhé, rozdíl v jejich aktuální pozici je minimální, zejména pak v situaci, kdy k nim budeme vztahovat vzdálenou, neosobní, obří planetu, jakou je Uran.  Tak jo, někdy se odpočet kapku mine, události nastaly dřív, než jsem hlásila ... pokud se díváte na předpověď počasí, chápete princip a nijak zvlášť to nepřekvapí. Neuvědomila jsem si, že můj astrologický program používá pro znázornění lunárních uzlů jejich střední, vypočtenou hodnotu, která se tu a tam velmi mírně, ale přesto odchyluje od skutečné aktuální pozice. A tak nám uzly přeskočily do Raka – Kozoroha už včera. Došlo mi to díky dvojité koincidenci: jednak mi moje kamarádka astroložka Martina podstrčila myšlenku, že někde se stala chyba, že podle jejího programu už se uzly legitimují na hranicích, a potom ... no prostě neuvěřitelná náhoda, jako tehdy s tím výletem na neznámou pláž.
Tak dnes tu o čtverečku. Odehrává se současně s včerejším (a jak jsme si řekli, dlouhodobým) velkým trigonem, protože události neběží po jediné koleji, žijeme v mnohovrstevnaté realitě. Luna se právě přehoupla z Raka do Lva, brzy ráno se drží v blízkosti severního lunárního uzlu a tím pro tuto chvíli ještě posiluje obě zmíněné konstelace. Během dne se samozřejmě posune kousek dál, intenzita prožitku pocitově poklesne, ale konstelace stále trvá.
Stala se mi dnes taková příhoda. Ráno jsem se rozhodla, že potřebuju vypadnout a mít chvilku bez rodiny, a že si teda pojedu fotit lodičky do místní maríny. Sedám do auta a vyrážím. Nějak, nevím jak ani proč, jsem minula marínu a zastavila o pořádný kus dál kdesi v kopcích u cesty na takové té vyhlídkové terase. Parádní pohled na moře, na město s kostelem svatého Jiří a spoustou bílých domečků, na ostrovy daleko na obzoru, na nekonečnou vodní plochu...
MERKUR VE LVU NA SEVERNÍM UZLU proti retro Marsu ve Vodnáři na jižním. Už se nějaký čas smiřujeme s faktem, že pokud se nám nedaří dostat, kam bychom chtěli, asi se marně pokoušíme jít, kudy cesta nevede. Což je sice zajímavá informace, ale když nevidím alternativu, může být poněkud frustrující. Fajn, takže stojím u zdi ve slepé uličce a teď jako co? S Merkurem na severním uzlu se tahle situace nečekaně řeší a poznání je najednou tu – a může to být náhlým vhledem, na základě zaslechnuté poznámky, uvědoměním skutečnosti, kterou jsme měli celou dobu před očima, jakkoliv ... Nejde o žádný filosofický konstrukt, je to jen maličkost, kterou stojí za to podržet v hlavě a nechat myšlenky rozběhnout novým směrem a najednou to vidíte, běží to samo! Ještě nejsme ve fázi aktivního uchopení a realizace, ale ten koncept tu je a kvete před očima. Už jsme na to přišli, a časem to dotáhneme!
Šílenej vopruz tyhle ty obraty do retrogradity, a jeden za druhým! Tentokrát Mars ve Vodnáři. Navíc se obrací přímo na mém Jupiteru a prakticky i na Luně, možná proto mě to tak bere. Podrážděná jsem tak, že mě rozčiluje i to, že ve vedlejší místnosti někdo příliš nahlas dýchá, grrrrrrr! Nedotýkat se, extrémní nebezpečí výbuchu!
Jsou věci, procesy, situace, které končí. Vzorce chování, které je potřeba prolomit a opustit. Ne z trucu, ze zoufalství, z rezignace, z t ouhy utéct, ze snahy následovat něčí doporučení nebo v rámci experimentu. Prostě proto, že už nám to došlo. Došlo nám, že tudy cesta nevede. A došlo nám to doopravdy. Nestačí, že to víme, že o tom uvažujeme, že hledáme odpověď, řešení.
Lunární náladovka. Máme za sebou náročné ráno, kdy poměrně omámená Luna ještě stále v Rybách potkává kvadrátem Saturn ve Střelci. To je zvuk budíku jako rána palicí do hlavy (Saturn) a probuzení do zmateného „kde to jsem, kam mám jít, proč vlastně vstávám, co se to děje?“ (Ryby). Anebo jakákoliv jiná povinnost, nutnost, zatuhlost a pocit „musím“ v kontrastu k malátné neschopnosti soustředit se a fungovat v režimu, který po nás povinnost vyžaduje. Jakkoliv jsme úplněk nechali za sebou, Slunce je stále ještě v opoziční vazbě k Neptunu a naše probírání se z narkózy je velmi pomalé a pozvolné ... Během dne se Luna potkává s Chironem a znovu si osahá naše rány a slabiny, připomene nám, že Ibalgin, kterým smeteme informaci o bolesti ze stolu, není řešením. Je potřeba ještě chvilkového spočinutí v Rybách, kdy můžeme využít vší hojivé energie k pročištění ran, k odpočinku, k úlevě od bolesi a únavy, k obnovení sil ... než znovu vstaneme a s Lunou v Beranu vkročíme v půlce odpoledne do nového cyklu. Zatím dokončování, uzavírání a čekání. A nemá smysl rvát to silou. Chcete-li rozjezd, počkejte s tím do půl třetí, pak to poběží samo.
Pokud jsme přečkali divoký kontakt Venuše s Uranem, můžeme si na chvíli odpočinout. Energie dne nejsou povrchní a plytké, jsou uvědomělé, silné a hluboké, ale výborně se doplňují a plynou v harmonii. Slunce se potkává s retrográdním Merkurem v příznivých vazbách k Saturnu a Uranu. Saturn a Uran jsou dva (ze tří) hlavních garantů letošní strukturální změny, kteří dbají na to, abychom nezůstali trčet na místě, zároveň aby nám v procesu proměny neujela půda pod nohama. Postupně přeskládávají náš život a díky tomu, jak vzorně po většinu roku 2017 spolupracují, je každá změna podepřena dočasnou oporou, než si zvykneme na nový status quo. I když zrovna teď nejsme v akutním změnovém procesu (další z několika letošních vrcholů téhle akce nás čeká někdy v listopadu), spojenectví stále trvá.
|