 Střídání stráží. Spokojenost či nespokojenost? Život, jaký mě baví a těší nebo spíš ne? Venuše se podívala se na stav svých záležitostí, protočil se jí žaludek a raději z tenzní zóny vystoupila. Paměťovou stopu si však nese, to nejde z hlavy vymazat. Stejně tak Luna, ta ostatně jen proběhla a posloužila Venuši coby opora. Anebo jako reflektor, aby se Venuše neodvracela, jak je jejím zvykem, a podívala se přímo do nasvícené stoky. Uff, tak to bychom měli. Dobře nám z toho není, ale co s tím? Ani Luna, ani Venuše však nejsou exekutivními planetami. Zpracovat všechno to, co jsme včera nabrali, přichází Slunce. Právě vstupuje do toxického prostoru a k epicentru dorazí v pátek. Ne, nebude to příjemný den. Ostatně, není to příjemný týden. A to ještě zdaleka nejsme u turbulencí. Ty přijdu hned potom.
 Za novoluním, na konci Berana, se dnes dopoledne Luna potkává s Venuší a pod kvadrátem Pluta už obě dřou hubou o zem. V drobných nesrovnalostech, tenzní nespokojenosti, nespecifické nenáladě se zintenzivní a zviditelní už tak nějak trvalý pocit marnosti, devastace, vyčerpání a paralýzy z patové situace. Pod tlakem vehnáni do slepé uličky uvízli jsme v pasti a východisko v nedohlednu. Je to zkouška. A jedině možné je ji přetrpět, vydržet a kapitulovat (Bůh ji ochraňuj, aby zas řekla „přijmout“). Pokud snad někdo věří, že smrtí vše končí, mohlo by se zdát nejlepším řešením tiše zdechnout. Ale to by bylo příliš snadné. No a jestliže nekončí, pak je to úplně fuk. V tom případě je smrt první fází transformačního procesu smrti a znovuzrození, přičemž tou první fází právě procházíme. Pocitově? Ne že bych věděla, jak se cítí flákota hovězího v mlýnku na maso, ale myslím, že ty vjemy budou podobné …
 Merkur v Beranu, dnes posílený Lunou, v trigonu a sextilu k ose uzlů. Tak jo, už není nač čekat, udělejme rozhodný krok. Je to Merkur, tomu stačí se osmělit, nadechnout a pojmenovat věci pravým jménem, popsat, jak skutečně o problému smýšlí, vysvětlit své (klidně ryze subjektivní, naprosto v pořádku) pohnutky a neohroženě vstoupit do konfrontace s případným protinázorem. Konec domněnek a předpokladů, konec zamlčovaných pocitů a útlocitně obcházené pravdy. Konec návalů vzteku ve chvíli, kdy chci a nedokážu obhájit svůj názor. Otevřená diskuse jednoznačně vyjasní pozice. Dotkne se sice potenciálně bolestivých míst (konjunkce Chiron), ale přistupuje k nim opravdu konstruktivně, zodpovědně (sextil Saturn) a tak citlivě, jak to jen v Beranu jde (konjunkce Luna). Přestože Merkur v Beranu proti hádce nic nenamítá a vlastně si ji dokáže i užít, tentokrát nic nenasvědčuje tomu, že by k ní mělo dojít. Merkur je ze všech stran podepřen naprosto luxusními vazbami. Výsledkem téhle upřímné debaty je názorový posun v chápání určitého jevu, ve smýšlení o konkrétní situaci a případně následná komunikační či organizační akce. Málo? Hmm, na počátku bylo slovo … a koukejte teď!
 Pokud jsme se dnes probudili brzy, měli jsme nad ránem ještě chvíli času na dokončení, dotažení a pomalý rozjezd (*). Vstávám se Sofií ještě v režimu rozespalé sebelítost, držím ji v náručí a pro utišení jí broukám largo z Novosvětské. Za hodinu se to zlomí. Říct, že nás čeká energický den mi přijde velmi nedostatečné! Dneska si můžeme nacítit Berana všemi smysly. Jakmile se Luna vynoří z Ryb a otevře vrata nového cyklu, nabere to sakra jiný grády! Co třeba Haydn (Slunko, Saturn, Merkur v Beranu) a jeho Symfonie „S úderem kotlů“? Anebo Vojenská? (si to pusťte, než budete číst dál …). Už jen ty názvy pobaví!
 Rybí energie v Beranu. Tiché a smířené plynutí v agresivním světě nadupaném vibrující asertivitou. Ano, je to ... no jak to říct, o nervy. Teda, pokud umíte plout, aniž byste se snažili pádlovat, pokud dokážete být odevzdaně přizpůsobiví a nesnažíte se tlačit vlastní vůli tam, kde vám osud káže povolit a nechat všechno běžet samospádem, pokud dokážete s laskavým klidem respektovat změny situace, jež plynule navazují jedna na druhu a nenápadně odklánějí vaši cestu od původního záměru, nebo pokud jste dokonce tak daleko, že záměr vůbec nemáte a s naprostou důvěrou se necháváte vést životem ... pak je to nádherný čas.
 Luna v Rybách ... áááách ... a po celé dopoledne úplně sama a bez kontaktů. Informační kanály zmlkly, emailová schránka prázdná, zato spam se plní a na zdi nic než nostalgické fotografie a úryvky poezie ... Zklidnění, zpomalení, vypnutí, dojezd ... Svět tam venku funguje dál, ale naše duše si může vzít dovolenou a chvíli snít, toulat se po opuštěné pláži, bořit se nohama do písku a hledět do hypnotického příboje až do zapomnění. Je jedno, kdo kam smí nebo nesmí jet, Ryby jsou mistry imaginace a ke svým cestám víza nepotřebují ... Nemusíme se bát pustit kontrolu, kormidlo je zajištěno, navigaci pomalu přebírá Saturn (ten nás ostatně povede bouřlivými vodami po celý příští měsíc), takže prozatím spočiňme a ostatní až potom … úlevná pauza, a máme ji zapotřebí. Dopolední vlna vnitřního smíření v jinak k boji pohotové konstelaci, nepromeškejme ji a nezabijme snahou o heroické výkony, stejně by se nám nedařilo – krom Luny v Rybách ještě Mars v kvadrátu k Neptunu, fyzická slabost, zmatená nesoustředěnost a pocit, že svou sílu nedokážu zacílit, smýká se to, tak pozor na kluzkou podlahu, slizké povahy a prokrastinaci si pro tentorkát nevyčítejme … ke sprintu za dotažení termínů a záchranu světa se ještě dostaneme, ale nejdřív si potřebujeme odpočinout, alespoň krátce …
 První ranní pohled do zrcadla a zkrat! Zatímco si v náhlém popudu stříhám půlku hlavy nůžkami na manikúru (zvládne to Schillerová, zvládnu to taky!), v rádiu kdosi mluví o Stravinského skandálním uvedení Svěcení jara, při němž se rozpoutala bitka na premiéře. Přirovnání k Picassovým Slečnám z Avignonu a šokovému odhalení kubismu. TVL, to už není náhoda! A taky jo: Luna ve Vodnáři a v kvadrátu k Uranu. Chaos kam se podíváš! Celý den, dopoledne silněji, k večeru přeháňky slábnou. Pocitově neklid, nervozita, podrážděnost a zvýšená tepová frekvence. Tempo překotné, nekoordinované, roztříštěné. A rychlé! Jakože hodně rychlé! Protože Uran má Lunu zmáknutou jak kvadrátem, tak vládou nad znamením, kam chudera zmatená zaskočila, a k tomu na paralelní lince baterie čtyř planet v Beranu.
 Úzkým hrdlem osudové stezky, kudy se na Velký pátek protáhla Venuše, prochází Slunce. Venuše našla odvahu pojmenovat svá vztahová zranění, přiznat svou bolest a připustit, že se jí v Beranu nedaří. V ryze individuálním a výrazně soupeřivém znamení se cítí nesvá, neumí se vyjádřit, neví, jak navázat kontakt. Partnera vidí spíš jako protihráče než přítele. Každou podanou ruku vnímá jako konfrontaci, každý pokus o komunikaci jako nahrávku na smeč a příležitost zabít míč do země si bohužel nedokáže nechat ujít. Není to v její povaze. A tak snadno sklouzne do pocitu, že to nemá smysl, tohle mi nestojí za námahu, radši si pojedu dál svoje a nazdar!
 Utrpení a smrt jako podmínka vzkříšení. Tolik významů! V hlavní roli již několik dní Chiron. Provází nás očistným procesem rozpoznání důležitého od postradatelného, na ryze osobní úrovni. S Lunou ve Střelci na jižním uzlu můžeme dnes opustit myšlenky a hodnoty, které se ukázaly jako přežité. Tohle rozdělení na "do budoucna upotřebitelné a smysluplné" versus "už úplně marné, na vyhození" se většinou neděje takhle jednoznačně. Ale i tak to poznáme …
|